ANALÝZA: V současnosti se finančním problémům solární skupiny SOLEK vedené zednářským velmistrem Liborem Adamcem (ten bude od roku 2024 stanout v čele VLČR) kladou zásadní otázky o možné souvislosti mezi svobodným zednářstvím a touto podnikatelskou činností a také o aktuální finanční situaci.

Spojení finanční skupiny BlackRock, nesplnění závazků a svobodného zednářství není obvyklé, a zdá se, že současná situace je pravděpodobně unikátní.

Regulérní svobodné zednářství má dvě hlavní úrovně. První je suverenita národní zednářské organizace, která nesmí být ovlivněna politikou, náboženstvím či byznysem. Pokud by došlo k napojení na tyto sféry, organizace by byla okamžitě považována za neregulérní. Taková ztráta statusu, tedy „uznané za neregulérní“, má vážné důsledky, včetně ohrožení mezinárodních kontaktů a uznání, což by mohlo poškodit postavení Veliké lóže České republiky, která si tento status udržuje už od roku 1923, a to navzdory minulým hrozbám, jako byla nacistická okupace.

Druhá úroveň se týká výběru členů. Členství by mělo náležet osobám, které jsou morální, vážené a profesionální. Víra v vyšší „Jsoucno“ by neměla být ztotožňována s fanatismem nebo materialismem. Zednáři by měli představovat inspiraci a hodnotu pro společnost. Například Henri Dunant, zakladatel Červeného kříže a laureát Nobelové ceny míru, je příkladem takového zednáře, který přispěl ke společnosti v těžkých časech.

Důležitým aspektem zednářství je také povinnost dodržovat zákony. Zednáři musí řádně registrovat své aktivity a vést účetní knihy, které jsou standardní pro všechny uznávané organizace. Tajemství zůstává pouze v oblasti filozofie a symboliky, ačkoliv o těchto tématech existuje množství literatury a filmů. V období proti-fašistického boje byly zednářské aktivity ukončeny, avšak zednáři pracovali v odboji a jiných platformách pro vlast.

Důležitost morálního principu je pro jednotlivé zednáře klíčová. Pokud by prominentní zednář ve firmě, která čelí finančním problémům, nedisciplinovaně nakládal s majetkem, může to vést k neblahým důsledkům pro reputaci zednářství jako celku. Měli bychom si být vědomi toho, že veřejné vystupování zednářských členů v těžkých obdobích je obzvlášť důležité pro zachování důvěryhodnosti a integrity organizace.

Národní Veliká lóže československá byla založena v roce 1919 a mezinárodně uznána v roce 1923, což jí umožnilo udržet kontinuitu po celé desetiletí, i v těžkých dobách. V době nacistické okupace byla lóže J. A. Komenského uznána jako československá velelóže v exilu, a to především zásluhou Jana Masaryka a československých letců.

Zednáři během holocaustu ztratili velké množství svých členů, přičemž z přibližně 1500 členů zahynulo okolo 700. Po skončení druhé světové války čelili zednáři obtížím při znovuzaložení organizace kvůli politické situaci a minulým represím. Komunisté se pokusili o infiltraci zednářských řad, ale československé lóže toto odmítli a tradice se tak předávala neoficiálním způsobem.

Své místo mezi zednáři nemají baroni v oblasti solární energie, neboť se jedná o byznys, kterému se zednáři nemohou věnovat, zejména ve světle nejasností a pochybností, které toto odvětví obklopují.

Zednářství, podobně jako jiné organizace, prochází vývojem. Je důležité, aby současní zednáři udrželi nezávislost organizace a nepodléhali zapsaným zájmům podnikatelských nebo politických skupin. Zde je důležité nejen odkázat na tradice, ale také se snažit denně žít hodnoty, které zednářství představuje.

Tolik k současné situaci a výzev, které svobodní zednáři v České republice čelí. Zde je potřeba spíše jednání než jen proklamací hodnot.