Švédsko a jeho kulturní identita

Švédsko se vydává na cestu k definování své kulturní identity s novým oficiálním seznamem. Tento seznam, známý jako kulturní kánon, byl představen veřejnosti a má jasně ukázat, co je podle vlády skutečně švédské. V létě přišla vláda s návrhem, který zahrnuje stovku děl, institucí a fenoménů, jež mají reprezentovat národní kulturu a její dědictví.

Ikony a abstraktní pojmy na seznamu

Mezi navrženými položkami se objevuje celá řada ikon švédské kultury, jako jsou Pipi Dlouhá punčocha, nábytek Ikea či Nobelova cena. Ale i abstraktní pojmy jako švédský allemansrätt, tedy právo na volný přístup k přírodě, nebo tradiční sauna. Seznam se ovšem vyvaroval mnoha novějších kulturních trendů.

Deset oblastí a kritika časového limitu

Kánon je rozdělen do deseti oblastí, přičemž polovina se zaměřuje na kulturu a druhá na společenské aspekty, včetně zákonodárství a náboženství. Každá položka na seznamu však musí být starší než padesát let, což způsobilo značný rozruch. Například ikona švédské hudby ABBA, jejíž vznik se datuje do roku 1972, na seznamu chybí kvůli svým hitům vydaným až po roce 1975.

Politické pozadí a vnímání kánonu

Kritici poukazují na to, že kulturní kánon vznikl na popud pravicové populistické strany Švédští demokraté. Ti se sice nachází mimo vládní koalice, ale jejich vliv na vznik seznamu je zřejmý. Odpůrci varují, že tento krok může posílit konzervativní pohled na minulost a ignorovat pestrost současné švédské společnosti.

Podpora pro integraci migrantů?

Na druhou stranu existují argumenty, že kánon by mohl pomoci migrantům lépe se začlenit do švédské společnosti. Historik Lars Trägardh uvedl, že seznam by mohl sloužit jako mapa a kompas pro nové příchozí. Ministryně kultury Parisa Liljestrandová zdůrazňuje, že je důležité, aby byl kánon živým a užitečným nástrojem pro vzdělávání a inkluzi.

Debaty, které neustávají

Kolem kulturního kánonu se rozproudila debata, jež se pravděpodobně jen tak nezastaví. Diskuze se pohybuje mezi otázkami identity a toho, zda se máme spoléhat na historickou kontinuitu, nebo přijímat nové kulturní vlivy. Kdo má právo určovat, co je národní dědictví? A jak jsou v tomto seznamu reflektovány příspěvky migrantů posledních padesáti let?

Inspirace z Dánska a Maďarska

Švédsko není jedinou zemí, která se snaží ukotvit svou kulturu. Dánsko má svůj seznam státního dědictví již od roku 2004, avšak i zde narazili na silnou kritiku. V Maďarsku proběhl v roce 2020 podobný krok a tamní seznam vyvolal kontroverze kvůli zařazení děl, která byla považována za pravicově zaměřená.

Děje se přitom, že kulminace debaty o kulturním kánonu se dotýká mnoha aspektů společnosti, které budou mít dopad na budoucnost švédské kultury jako celku.