Přiznat chybu? Úkol z pekla!

Přiznání vlastní chyby není nikdy jednoduché. To víme asi všichni. Někteří lidé však nejsou schopní převzít odpovědnost za své činy a dokonce se ani nedokážou omluvit. Tento problém pozorujeme často u mocných osobností a v politice, ale stejně tak se objevuje i v našich osobních vztazích.

Pokud pochopíme, co se odehrává v mysli těch, kteří musí mít v každé situaci pravdu, může nám to pomoct lépe zvládat komunikaci s nimi. Často se totiž snažíme přesvědčit sebe i ostatní, že máme pravdu, i když to konflikt pouze prohlubuje a vytváří napětí.

Proč se lidé brání a lpí na pravdě?

Podle psycholožky Lynn Margolios je několik důvodů, proč někteří lidé věří, že mají vždy pravdu. Mezi faktory, které to ovlivňují, patří neschopnost vidět situaci z jiné perspektivy a absence empatie.

Margolios také upozorňuje na patologické přesvědčení o vlastní neomylnosti, které může vyústit v psychologické problémy. Taková rigidita a perfekcionismus pak znemožňují přijetí nových informací a přizpůsobení se realitě.

Tlak na udržení ideálního obrazu sebe sama

Mnozí lidé nevědomě odmítají přiznat své chyby, protože to v nich vyvolává silný pocit studu. Tato dynamika často vychází z dětství, kde se setkávali s kritickými nebo zahanbujícími rodiči.

Být empatický a přiznat se k chybám může vést k přehnanému ztotožnění se s pocitem viny za pocity druhých lidí.

Jak k tomu přistupovat?

Margolios také poznamenává, že v určitých situacích může být obhajoba vlastního názoru normální a zdravá. To platí například pro dospívající jedince, kteří začínají klást důraz na svou autonomii. Takový přístup může být také výsledkem potřeby chránit se před manipulativním partnerem.