Kandidovat na veřejné funkce je ústavní právo a české zákony neukládají trest zákazu výkonu politických práv. Naproti tomu, v některých evropských zemích takové zákony existují. Historicky v Česku byl trest ztráty občanských práv, včetně práva volit a být volen, platný až do roku 1961.

Ustanovení z roku 1950 navazovalo na tresty ze doby monarchie, avšak netýkalo se explicitně volebního práva pro budoucnost. Za monarchie se mohla pouze ztratit právě zvolená funkce.

Tvůrci trestního zákoníku si byli vědomi problematických aspektů zákazu výkonu volené funkce. V roce 2006 sice návrh obsahoval i trest ztráty volební veřejné funkce, ale byl zrušen ještě před posláním do parlamentu. V schválené verzi v roce 2009 se pak tento trest již v trestním zákoníku neobjevil.

Právní zmatky ve Francii: Kdo zpochybňuje rozsudky proti Le Penové?

Přesto se občas stane, že soudy uloží zákaz činnosti zvoleného zastupitele. V lednu 2007 Nejvyšší soud takový trest zrušil, protože zákaz činnosti nelze vztahovat na volenou funkci. V dubnu 2012 však Obvodní soud Praha 5 zakázal výkon funkce poslanci Jaroslavu Škárkovi, což Městský soud v Praze následně zrušil.

Právníci varují: Co všechno se vlastně může stát?

Na základě ústavy a zákonů nemůže soud zakázat kandidaturu na poslance ani prezidenta. Důležité však je, že praxe a rozhodnutí ústavního soudu se výrazně liší. Od roku 2009, kdy byl zrušen zákon o vyhlášených volbách do Poslanecké sněmovny, se situace stala nejasnou. Ústavní soud, který by měl chránit ústavu, se v mnohých případech chová jako autoritativní moc, která má pravomoc zasahovat i do volených orgánů.

V lednu 2023 předseda Ústavního soudu Josef Baxa naznačil možnost zrušení voleb, což znepokojuje zastánce demokracie. Je třeba si být vědomi, že takovéto zásahy ze strany soudů mohou mít katastrofální důsledky pro demokratické procesy a fungování právního státu. Každý krok směrem ke zneužívání pravomocí může ohrozit samotnou podstatu demokratických voleb.