
Šokující proměna: Jak se od krásné dívky stala Eliška módní ikonou bez duše?
2025-03-17
Autor: Jakub
Když jsme byli dětmi, trávili jsme spoustu času u babičky a dědy. Měla jsem ráda tyto vzpomínky, kdy jsme se se sestřenicí a jejími bratry scházeli a spolu hráli. Dnes se s láskou vracím k těm šťastným době a vzpomínám na prarodiče, kteří nám zajistili tolik krásných chvil.
Naše spojení s rodinou zůstávalo silné i při našich vysokoškolských letech. Scházeli jsme se pravidelně, abychom si užili pár piv a vzpomněli na to, jak jsme si navzájem pomáhali. Jenže od doby, co jsme se rozprchli do různých koutů světa – bratranec do Austrálie a bratr do Ameriky – tak naše komunikace ochladla. Já jsem se po škole odstěhovala do Rakouska, kde jsem založila rodinu. Naše sestřenice Eliška, jediná, která zůstala v rodném městě, začala pracovat na manažerské pozici, ale chyběl jí zásadní prvek - partner.
Eliška, přirozeně krásná a veselá dívka, byla vždy jedním z těch lidí, kteří dobrou náladu šířili okolo sebe. Na střední škole si ji každý oblíbil pro její radostnou povahu. Ale po mém odjezdu jsme si psali jen občas, kdy jsem slyšla, že hledá vhodného partnera. Roky uplynuly a nakonec jsem zjistila, že se i ona zamilovala - do úspěšného právníka, který jí splnil všechny její touhy a sny.
Když jsme se minulý rok sešli na rodinné oslavě, měla jsem vysoká očekávání. Očekávali jsme, že se každý ukáže a strávíme spoustu šťastných chvil společně. Ale když Eliška přišla, málem jsem ji nepoznala. Na první pohled mě šokoval její vzhled. Z přirozeně krásné holky se stala dívka ozdobená přehnaným make-upem a plastickými úpravami.
Silikonová ňadra a platinové vlasy z ní udělaly někoho, koho bych na první pohled ani nepoznala. Její obličej byl bez výrazu a v jejím chování se ztratil její kdysi přirozený smysl pro humor. Když jsem s ní mluvila, nenapadalo mě, co říct. Zaměřila se na svůj styl, ale ve výsledku se zdálo, že ztratila část sebe. Měla na sobě drahé šaty a kabelku, kterou bych si mohla dovolit przez 5 měsíců, ale za jakou cenu? Tak jsem jí řekla: „Eliško, bylo fajn tě vidět. Dbej na své zdraví, máme jen jedno“, s oprávněnými obavami o její budoucnost.
Tento šokující zážitek mě přiměl zamyslet se nad tím, co je skutečná krása a jak může proměna vkusu ovlivnit náš život více, než si myslíme. Je otázkou, zda si Eliška vyměnila své mládí a vnitřní já za bezduché módní trendy.