
Šokující objev: Myši poslané do vesmíru se po návratu zdrsily! Co to znamená pro astronauty?
2025-04-03
Autor: Martin
Vědci z NASA učinili alarmující objev při monitorování mladých a zdravých myší, které strávily 37 dní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Při návratu na Zemi zjistili u těchto myší závažné degenerace kostí, zvláště v oblasti stehenních kostí, kde byly nalezeny velké otvory. Tato zjištění naznačují, že kritické oblasti důležité pro mobilitu a nosnost byly nejvíce zasaženy.
Na druhou stranu, bederní páteř zůstala téměř nedotčená. To naznačuje, že nejvíce rizikové kosti v mikrogravitaci jsou ty, které jsou zatěžovány běžnými činnostmi na Zemi. Studie jasně ukazuje, že kosti buď využíváme, nebo ztrácíme.
Vědci také vyloučili vliv kosmického záření a dalších faktorů jako příčinu degradace kostí, a to simulacemi raketových startů s hlodavci umístěnými ve stísněných klecích s omezeným pohybem. Pozorovali podobnou, avšak mírně slabší degeneraci klíčových kostí.
Podobné degradace se týkají i kostí se silnými vnějšími stěnami, které ve stavu beztíže ztrácely značné množství dřeňové tkáně.
Odborníci varují, že rozsah úbytku kostní hmoty ve vesmíru je alarmující. Astronauti mohou ztratit až jedno procento kostní denzity měsíčně, což je přibližně desetkrát rychlejší, než při osteoporóze. A co je horší, poškození může být trvalé nebo jen částečně reverzibilní.
Myši astronauti vykazovaly známky předčasné osifikace, což znamená, že chrupavka kostnatěla dříve, než se očekávalo. To naznačuje, že mikrogravitace může nejen poškodit kosti, ale také kompletně narušit jejich vývoj.
Jak tedy čelit těmto výzvám u astronautů na dlouhých vesmírných misích? Vzhledem k tomu, že úbytek kostní hmoty není důsledkem kosmického záření ani radiace, doplňování vápníku a vitamínu D má omezený účinek. Nejefektivnější prevencí se zdá být cvičení.
„Běžecké pásy s popruhy, které udržují uživatele na zemi, nebo zařízení simulující zvedání závaží by se mohly ukázat jako mnohem účinnější,“ uvedla NASA. Tato zařízení jsou k dispozici na ISS, ale bude třeba je rozšířit pro dlouhé lety k vzdáleným planetám, což by mohlo znamenat revoluci ve způsobu, jakým budou astronauti cvičit a udržovat si zdraví na dlouhých misích do vesmíru.
Na pozadí těchto zjištění se stále více diskutuje o dlouhodobých dopadech mikrogravitace na lidské zdraví, zejména v souvislosti s plánovanými misemi na Mars a ke vzdálenějším planetám. Specialisté také upozornili, že tato zjištění nejsou omezená pouze na myši, ale mohou mít zásadní dopady také na budoucí lidské astronauty. Následné studie budou klíčové pro vyřešení těchto otázka a zabezpečení astronautů před těmito zdravotními riziky.