Případ, který rozbouřil českou justici, začal v lednu 2011. V rodinném domě v obci Slopné byl nalezen mrtvý 77letý Miroslav Sedlář. Původně se zdálo, že jde o tragickou nehodu – rodina tvrdila, že muž spadl ze schodů. Lékařka na místě uvěřila této verzi a policie nebyla přivolána. Teprve po soudní pitvě několik dní později se ukázalo, že Sedlář zemřel násilnou smrtí, byl brutálně zbit a patrně i udeřen kovovým předmětem.

Podle vyjádření Dalibora Šimona, otce odsouzeného, rodina oběti aktivně bránila přivolání policie. "Tvrdili, že spadl ze schodů, a lékařka jim uvěřila. Zatímco psala zprávu o smrti, doma uklízeli a odváželi věci na skládku. Místo činu bylo zlikvidované ještě předtím, než k vyšetřování vůbec došlo," uvedl.

Policie se tak od začátku musela vypořádat s jasně ztíženými podmínkami. I tak se jí podařilo najít stopy, které vedly k Davidu Šimonovi a Maroši Straňákovi. Obžaloba byla postavena především na těchto nepřímých důkazech a svědectví několika recidivistů.

Jedním z klíčových svědků byl Milan Rakaš, recidivista s několika trestními záznamy, který tvrdil, že mu Straňák ve vězení přiznal vinu. Avšak svědčil o tom, že s ním strávil pouze jeden den, což zpochybňuje jeho důvěryhodnost. Šimon dodal: "Tento člověk je univerzální svědek, kterého vytáhnou, kdykoliv je potřeba."

David Šimon, tehdy 20letý, byl bez jakýchkoliv předchozích trestů. I přesto byla jeho obhajoba ignorována a soudci se nezdálo pravděpodobné, že by elektronická komunikace, která indikovala jeho přítomnost v restauraci v Uherském Hradišti, byla důvěryhodná. Xaver Veselý se k tomu vyjádřil takto: "Jak může soud ignorovat jasný důkaz?"

Dalibor Šimon podotkl, že se zdálo, že policie byla pod tlakem uzavřít případ jakýmkoliv způsobem. "Rodinu oběti nevyslýchali měsíce, ale zaměřili se na lidi z okruhu Straňáka, kde byl také můj syn, jen proto, že měl auto," řekl.

Důležitá otázka zůstává také čas úmrtí. Oficiálně byl stanoven mezi 19. a 20. hodinou, přičemž svědek tvrdí, že viděl Sedláře mluvit o půl desáté večer. "To však do verze soudu nezapadá, tak to prostě ignorovali," uvedl Šimon.

Největším skandálem u tohoto případu je ovšem zadržení důkazu DNA. Na místě bylo nalezeno zakrvácené kuklo, které neslo genetickou stopu slovenského recidivisty Zoltána Kováče, bývalého násilníka. Policie na Slovensku identifikovala DNA a v dubnu výsledky zaslala do České republiky. Státní zástupce Leo Foltýn však neprávem tuto informaci zadržel, ačkoliv měl ihned předat soudu. Podle Šimona: "Rosem prokázaný důkaz byl skryt," a Xaver dodal: "Tohle je skandální."

Po odvysílání podcastu se zdálo, že se kauza má znovu otevřít. Avšak Vrchní soud v Olomouci žádost rodiny o obnovu řízení zamítl s tím, že nové důkazy nebyly dostatečně zásadní. „Když máte DNA někoho jiného, co ještě musíte najít? To je absurdní!" rozhořčeně komentoval Šimon.

Soudy a justiční systémy se podle názoru Xavera brání přiznat chybu. Místo toho jsou rodině uloženy různé formy šikany, od neustálých policejních kontrol po zastrašování. David Šimon v současné době odpykává dvanáctý rok ve vězení, ale jak jeho otec prohlásil: „Má naději a ví, že jsme to nevzdali. Pravda vyjde najevo.“ Rodina je připravena jít až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

„Toto se může stát opravdu komukoli. Je to hluboká nespravedlnost. To, co vidíme, není justice, ale justiční mlýn, který mele ty, kteří se bránit neumí,“ zakončil Xaver Veselý.