Dnes, kdy se svět soustředí na intenzivní konflikt na Ukrajině, zůstávají obavy z možné destabilizace v Bosně a Hercegovině relevantní. Minulost ještě není tak dávno, kdy se po válce v této oblasti projevovala silná nedůvěra a obezřetnost mezi různými etniky - Bosňáky, Srby a Chorvaty. Oblast, která se nyní snaží postavit na vlastní nohy a integraci do Evropské unie, stále čelí dědictví starých konfliktů.

Dnes již však generace vyrůstá bez přímých vzpomínek na válku, přičemž mladí lidé slyší více o možnostech cestování a interakce. Turismus se v Bosně, a to nejen z Chorvatska, rozvíjí, což přináší nové ekonomické příležitosti. Avšak s rostoucím počtem turistů dochází k obavám z politické nestability.

Na poli bezpečnosti, mezinárodní společenství reaguje na situaci v Bosně. Česká republika odjistila 150 vojáků do mírové mise EUFOR, která má posílit bezpečnost v Bosně po nedávném zadržení prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika. Ten byl zastaven za ignorování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu, což vyvolalo silnou reakci z evropských institucí.

Moc bosenské centrální vlády zůstává slabá, a Dodik odvolává nejen k odporu vůči uvedeným institucím, ale i k myšlenkám o rozdělení Bosny. Spolupráce s Ruskem je pro něj zásadní, neboť hledá oporu a možnou pomoc z Ruska, které se snaží udržet vliv na Balkáně.

Tato situace zatím nepřispívá k stabilizaci, zejména v situaci, kdy Dodik plánuje sezení na vysoké úrovni s ruskými představiteli. Zatímco se Evropská unie zaměřuje na zajištění stability a podpory, otázka zůstává, zda je schopna efektivně čelit hrozbám, které by mohly uvrhnout celou oblast do chaosu. Vzhledem k současným geopolitickým napětím v Evropě a obavy o agresivní politiku některých států, by se celá situace mohla vymknout kontrole, což by vedlo ke katastrofálním následkům pro běžné obyvatele této oblasti. Bosna a Hercegovina tak zůstává klíčovým bodem v širší hře mocností, kde staré rány ještě zcela nezahojily a nedůvěra stále přetrvává.