Rusko stále více spoléhá na strategii, kterou analytici nazývají "útočný trojúhelník". Tento trojúhelník se skládá ze tří klíčových složek: pěchoty, bezpilotních letounů a klouzavých bomb. Tato kombinace hrozeb se ukazuje jako účinná, přičemž ukrajinské síly mají stále větší potíže s odporem.

Analýza britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) ukazuje, že ruská armáda využívá tuto strategii k vyčerpávání ukrajinských sil na frontových liniích dlouhých přibližně 600 kilometrů, čímž získává početní převahu.

Prvním prvkem této strategie je konvenční útok pěchoty a mechanizovaných jednotek, což vyvíjí silný tlak na ukrajinské vojenské pozice. Druhým pilířem je intenzivní využívání bezpilotních letounů FPV a dělostřelectva, které útočí na ukrajinské pozice jak vysokou náloží, tak rozptýlenými minami.

Třetím důležitým aspektem je rostoucí využívání klouzavých pum k narušení ukrajinské obrany. Tyto pumy, vybavené pokročilou technologií a naváděcími systémy GPS, vytvářejí nebezpečnou volbu pro ukrajinské síly, které se musí rozhodovat, zda investovat do statických obranných pozic, nebo si uchovat mobilitu a vyhnout se jejich ničivému účinku.

Novinkou v této strategii je také zapojení ruského letectva, které se ukazuje jako klíčový faktor. I když ruské letectvo na začátku tažení čelilo problémům s ukrajinskými protiletadlovými systémy, nyní je schopno operovat v daleko bezpečnějších vzdálenostech od fronty, což posiluje jeho účinnost.

Ruské vzdušné síly oživily klouzavé bomby, které sice nejsou nové, ale byly modernizovány a nyní mají schopnosti konkurující mnohem dražším municím. Tyto bomby byly poprvé nasazeny v roce 2023 a jejich efektivita překvapila nejen Ukrajince, ale i západní pozorovatele. Zatímco zpočátku byla považována za méně významnou hrozbu, rychlost jejich výroby a nasazení ukázala na jejich klíčovou výhodu.

Analytici však varují, že i přes úspěchy ruské armády, jejich taktika stále neřeší hluboké nedostatky v ruských vojenských schopnostech, jako například stagnaci velení a špatnou koordinaci operací. RUSI také vyzývá NATO, aby si pozorně sledovalo vývoj situace a vyvodilo z ruských úspěchů důsledky pro vlastní militarizaci a modernizaci.

Ruský útočný trojúhelník může být efektivní na ukrajinské frontě, ale jeho aplikace by mohla být problematická v případě konfliktu s NATO, které disponuje daleko lepšími vzdušnými silami a moderním vybavením, schopným lépe potlačit nepřítelskou protivzdušnou obranu.