Budoucnost mezihvězdných cest by mohla změnit inovativní technologie využívající ultratenké světelné plachty. Vědci z Technické univerzity v Delftu a Brownovy univerzity představili fascinující pokrok, který by mohl otevřít nové možnosti pro vesmírné mise.

Tyto plachty jsou vyrobeny z membrán tenkých méně než lidský vlas, jejich velikost by při plném rozvinutí dosáhla rozměrů fotbalového hřiště. S pomocí světla z laserového zářiče by mohla malá sonda dosáhnout až pětiny rychlosti světla, což by znamenalo zásadní posun v oblasti mezihvězdného cestování.

Vylepšená technologie výroby plachet

Zatímco koncept světelných plachet není úplně nový, aktuální inovace spočívají v výrazném zrychlení výrobního procesu. Tým vedený doktorem Lucasem Norderem dokázal zkrátit výrobu z běžných 15 let na pouhý jeden den využitím pokročilé metody neuronové topologické optimalizace.

Plachty využívají nový typ pentagonální struktury navržené neuronovou sítí. Tato membrána z nitridu křemíku (SiN) měří jen 60 x 60 milimetrů a má tloušťku pouhých 200 nanometrů, přičemž je pokryta miliardami malých otvorů. Ačkoliv jde zatím pouze o prototyp, jeho výhody jsou jasné: dokáže efektivně odrážet široké spektrum vlnových délek díky jedinečnému uspořádání pětihranných otvorů.

Revoluční krok směrem k Alfě Centauri

Inovativní design by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro kosmický výzkum. Richard Norte z TU Delft zdůrazňuje, že tento přístup k výrobě nano-struktur může mít zásadní dopady na celou řadu vědeckých oborů, včetně základního výzkumu fyziky.

Projekt je součástí ambiciózní iniciativy Breakthrough Starshot, kterou v roce 2016 iniciovali miliardář Jurij Milner a legendární fyzik Stephen Hawking. Jejich cílem je vyslat flotilu miniaturních sond k Alfě Centauri, nejbližší hvězdě mimo naši sluneční soustavu. Zatímco současné rakety by k ní letěly tisíce let, s využitím světelných plachet by mohlo být možné dosáhnout cíle za pouhých 20 let.

Kromě této fascinující mise vědci plánují další experimenty, které by měly demonstrovat pohyb plachet na centimetrové vzdálenosti proti zemské gravitaci. To by mohlo znamenat zásadní krok vpřed v našem chápání mezihvězdného cestování.

Přestože se koncepce mezihvězdného letu zdá jako hudba budoucnosti, díky těmto pokrokům se blíže dostáváme k možnému startu první mezihvězdné sondy poháněné světlem. To otevírá dveře k novému porozumění základním principům vesmíru a možnostem, které ještě nedávno vypadaly jako nereálné.