
Recenze: Méhoa v Národním divadle, proč se nedařilo a kdo měl zpívat místo aktuální hlavní role?
2025-01-28
Autor: Ondřej
Po úspěšné inscenaci Šárky od Zdeňka Fibicha představuje Národní divadlo další operní skvost - Méhoa. Ačkoliv byla tato opera uváděna zahraničním souborem ve Stavovském divadle, celkový dojem nenaplnil očekávání, která s sebou nese jedno z nejznámějších děl v české kultuře. Jak moc by se inscenace zlepšila, kdyby zpíval někdo jiný? Co vše bylo špatně?
Libreto opery se zakládá na antické tragédii Euripida a tématu o Jásónovi, hrdinovi, který se vydává pro zlaté rouno. V příběhu Méhoa se vyjevuje složitý psychologický drama, kdy Méhoa ne jen že podlehne svým emocím, ale i činům, které ji dovedou na okraj společnosti.
Příběh začíná po deseti letech manželství mezi Jásónem a Méhoou, která obětovala mnohé pro lásku k němu. Když Jásón nečekaně opustí Méhou a ožení se s krásnou Glauce, dívka, která by měla být jeho budoucí spasitelkou, má osud Méhoy zcela změnit.
Nastudování opery pod taktovkou Roberta Jindry přináší rozhovory a dramatické momenty, ale jak se ukázalo, specifické obsazení hrdinských rolí výrazně poškodilo celkový dojem. Ruská sopranistka Světlana Aksenovová, jež ztvárnila Méhoa, měla sice úžasné úsilí, ale na tak komplexní a dramatickou postavu jako je Méhoa se nedokázala plně přiblížit.
Zatímco Jásón, kterého ztvárnil Evan LeRoy Johnson, okouzloval publikum svým výrazným a jistým vokálním výkonem, postava Méhoy zůstávala ve stínu. Mçado jde o psychologickou hloubku a vyvolání empatie s pubičností, což se nedařilo ani v nejdramatičtějších okamžicích opery.
Sceánografie a kostýmy na mě však udělala dojem: moderní prvky, včetně zapojení odpadkových pytlů do scény, vytvářejí silnou metaforu špinavého pozadí Méhoy a Jásónova království. Některé prvky inscenace, jako například načasování příběhu na zámecké svatbě Jásóna a Glauce, byly jistě zajímavým přírůstkem.
Je jisté, že režie při tvorbě inscenace měla potenciál, ale výsledné obsazení nevyhovovalo. Méhoa si zasloužila více než křehké výkony, které zůstaly ve stínu silnějším postavám. Budoucnost tohoto představení by mohla změnit pouze nová představitelka hlavní role. Zůstává otázkou, zda se najde síla, jež zachrání to, co se zjevně nedostává.