
Rašínovo zvýšení platů šokuje: Guvernér a jeho kolegové si rozdělili víc než 50 % navýšení! Fiala a další politici mohou jen závidět!
2025-04-02
Autor: Jakub
V Česku se zdá, že pravidlo 'za dobrou práci dobrá odměna' se týká pouze některých. V České národní bance si to ale vyložili velmi velkoryse.
Dle nedávno zveřejněné zprávy o hospodaření ČNB vzrostl roční příjem guvernéra Aleše Michla a jeho kolegů o více než 50 procent. Tento nárůst je pozoruhodný zejména proto, že sami rozhodují o svých platech v rámci bankovní rady. Tento krok vyvolává zásadní otázky, zejména při opakovaných varováních ČNB o proinflačních dopadech rychlého růstu mezd a platů v ekonomice. Zatímco politici kritizují sebe za zvyšování svých platů o necelých 7 procent, guvernér s kolegy udělali skok, který by jim mohl závidět kdekdo.
Meziroční zvýšení příjmu guvernéra z 4,33 milionu na 6,54 milionu korun (což znamená průměrný měsíční příjem kolem 545 tisíc korun) vzbuzuje otázky ohledně transparentnosti a motivací České národní banky. Oddělení od běžných státních praxí je zřejmé, zvlášť když se ostatní státní zaměstnanci potýkají s nízkými přídavky a rostoucími životními náklady.
ČNB nedávno zveřejnila roční zprávu o výsledku hospodaření, ve které se pochlubila rekordním ziskem, měl na něm zásluhu i rostoucí burzovní trhy a oslabení koruny. Zásadní je také načasování této zprávy – byla předložena poslancům na poslední chvíli, což vyvolává pochybnosti o úmyslech centrální banky.
Obrovské zvýšení platů guvernéra a jeho kolegů tak posílá jasný signál: zatímco politická garnitura čelí veřejné kritice za přiměřený nárůst mezd, jejich kolegové v ČNB se osvědčují ve zvýhodněném světle. V době, kdy občané bojují s inflací a dražšími životními náklady, je tento krok jasným výsměchem.
Dále, místo aby se hovořilo o potřebě zajištění finanční stability, se zdá, že ČNB daleko více než o něčem jiném dbá na vlastní prospěch. Jak vyplývá z úniků a zpráv, situace ohledně nárůstu mezd v ČNB byla komunikována s velkým zpožděním a utajováním. Když média v minulosti vynesla na světlo, že si vedení banky po dosažení inflačního cíle platů „rozmrazila“, následovaly nejasnosti a mlčení.
Podobným způsobem, jakým se objevily informace o platech, by měly být předmětem zájmu veřejnosti i další aspekty hospodaření ČNB. Nebude tedy divu, když se v budoucnu ozvou hlasy volající po větší transparentnosti a odpovědnosti těch, kteří jsou odpovědní za správu finančních institucí v zemi.