Co se stalo před 13 tisíci lety?

Před necelými 13 tisíci lety, kdy se naše planeta zotavovala z poslední doby ledové, prožila prudké ochlazení, které přivedlo Grónsko pod mrazivé pokryvy. Tato období nazýváme mladší dryas a v té době teploty v Grónsku klesly o více než 15 °C, tudíž se lesy proměnily v tundru a deštné pralesy se posunuly daleko na jih.

Hledání příčiny klimatických změn

Několik let vědci pátrali po tom, co způsobilo tento náhlý klimatický zvrat. Původně byla vnímána jako hlavní viník sladkovodní příval z tajících ledovců severní Ameriky, který narušil oceánské proudění, ovšem postupně se ukázalo, že tato teorie měla své nedostatky.

Dopad meteoritu versus sopečná aktivita?

Následně se pozornost obrátila na možnost, že mohlo jít o dopad meteoritu. V Grónsku byl skutečně nalezen záznam o vrstvě platiny, což snad potvrzovalo teorii. Nicméně další výzkumy ukázaly, že tato hypotéza trpí nesrovnalostmi — platinový signál se objevil až zhruba o 45 let později, což zpochybnilo představu o přímém spojení s dopadem.

Sopky jako zkazky o ochlazení

Vědci se tedy rozhodli prozkoumat vulkány a jejich možné spojení s tímto epochálním ochlazením. Nové analýzy ukázaly, že hlavní viníkem mohly být erupce vulkánu Laacher See v dnešním Německu. Ale ani zde se neprokázalo, že by sopka vydávala platinové prvky.

Odhalení dvou sopek jako faktorů chladného období

Ukazuje se, že za ochlazením mohou stát hned dvě odlišné sopečné události. Vznikal tak nezvyklý chemický podpis — zatímco do atmosféry se dostávaly toxické plyny bohaté na těžké kovy, síra se dostávala do oceánu. To vše vedlo k vytvoření unikátního platinového dojmu v ledovcových jádrech.

Vulkanická aktivita na Islandu