Mladé ženy a jejich důvody pro odklad mateřství

Demografická situace v Evropě se stala palčivým tématem, a my si klademe otázku: proč mladé ženy nechtějí děti? V České republice činila celková plodnost v roce 2024 pouhých 1,37, což je značný pokles oproti 1,71 v roce 2020. Loni zaznamenali naši zemi historicky nejnižší počet narozených dětí - pouze 84 300.

Může stát situaci zlepšit? Není to tak jednoduché!

Mnozí si myslí, že státní finanční příspěvky mohou porodnost zvýšit, ale příklad Polska ukazuje pravý opak. I přestože program Rodina 800+ nabídl rodičům 800 zlotých měsíčně na každé dítě do 18 let, polská plodnost dosáhla historického minima 1,10. Proč? Politika podporující rodiny nedokáže reagovat na hlubší společenské a individuální faktory.

Touha po svobodě a kariéře jako překážka

Mladé ženy usilují o kariéru, nezávislost a svobodu. Vědí, že péče o děti je náročná a často omezující. Například v Polsku se potýkají s nedostatkem kvalitní a dostupné péče o děti, což se tradičně klade na ženská ramena, obdobně jako v České republice.

Finanční zátěž a obavy z budoucnosti

Ženy často odkládají mateřství na základě vzdělání a budování kariéry. Velká část žen se rozhoduje děti nemít, a to kvůli strachu z finanční zátěže, ekologickým změnám či ztrátě osobní svobody. V České republice hrají významnou roli také rostoucí náklady na bydlení a životní výdaje.

Finanční podpora nestačí!

Data z Polska jednoznačně dokazují, že i když je finanční podpora důležitá, nedokáže vyřešit problematiku klesající plodnosti. Je potřeba přehodnotit přístup k rodičovství a zajistit lepší podmínky pro mladé rodiny, aby se rozhodování o dětech stalo méně stresujícím a více atraktivním.