Agresivní antirasista vs. hrdý K.

K., muž s nezlomnou duší, byl šestkrát pronásledován skinheady, kteří se mu hrozivě vyhrožovali, ale jejich snahy o jeho chytání skončily fiaskem. S hrdostí trénoval sprinty v parku a prohlašoval, že ho žádný slaboch neudolá, protože v jeho krvi koluje odolnost afrických předků.

Zastávka v tramvaji jako zlomový okamžik

Jednoho dne se na něj v tramvaji vrhnul obrovský vyholený chlapík s tetováním H-A-T-E na kloubech a začal ho obviňovat z jeho barvy pleti. K. mu klidně vysvětlil, že jeho rodina, včetně všech příbuzných, byli černí a proto je jeho barva pleti přirozená. Závěrem dodal: „Pokud se ti to nelíbí, příště se postarám, abych byl bílý.“ Načež lidi v tramvaji vypukli v smích a K. pokračoval v cestě.

Nechutné nahrazování rasismu jiným přístupem

Mezi lidmi se našli tací, kteří by K. nejraději osahávali, testovali jeho barvu pleti svými slinami a srovnávali jeho vlasy s kobercem. Ano, opravdu to dělali – byla jsem tomu svědkem. K mému nechápání byl můj přítel klidný i když viděl, jak se prodejkyně na nigerijských trzích chovali stejně.

Agresivní antirasista, který mu způsobil velké trauma

Jednou zažil K. nečekaný zážitek od agresivního antirasisty. Čekal na mě v malém, nevzhledném podniku, když se do něj opilý chlapík vrhnul, chválil K. za jeho barvu pleti, vlasy a zuby, a chtěl se s ním líbat. Během naší návštěvy se mu podařilo K.-ovi slinit hlavu tak, že měl pak pocit, že je nutné se deset minut sprchovat. Od té doby do té hospody už nikdy nevkročil.

Exotičnost nemusí být zónou přehnané fascinace

Lidé z „exotických“ zemí nenávidí, když je jejich exotičnost zbytečně analyzována a přezkoumávána. Mělo by stačit je přijímat a brát je takové, jací jsou. V mnoha městech, jako třeba v Londýně, se tento přístup osvědčil. Místo oslavování jejich odlišnosti bychom měli obohatit naše životy jejich přítomností a kulturou bez přehnaného zkoumání.