V posledních týdnech se v USA rozvinula kontroverze ohledně deportací ilegálních imigrantů, které prezident Donald Trump a jeho administrativní vyhlásili za členy venezuelského gangu, považovaného za teroristickou organizaci. Trumpova administrativa plánovala tyto imigranty deportovat do Salvadoru, místo do jejich země původu, Venezuely, kde by byli ihned uvězněni.

Tento plán byl však zablokován soudcem Jamesem Boasbergem, předsedou soudu v Kolumbijském okrese, což zahrnuje i federální hlavní město Washington. Soudce pozastavil deportace na dva týdny, dokud se nezjistí, zda je tento postup legální. Přesto Trumpova vláda, i přes nařízení soudce, nařídila vrátit letadla, která již byla ve vzduchu, zpět. To vyvolalo otázky ohledně hranic prezidentských pravomocí a moci soudů.

Rozdělení moci ve Spojených státech je základním kamenem jejich ústavy. Ta rozděluje moc na tři hlavní složky: legislativu, exekutivu a justici. Ačkoliv jsou tyto složky právně rovnocenné, historicky se moc exekutivy, kterou zastává prezident, v průběhu 20. století značně zvýšila. Spory o pravomoci mezi prezidentem a soudními institucemi však pokračují.

Americká ústava zajišťuje, že žádný orgán moci, ani Kongres, ani prezident, nemůže překračovat své pravomoci. Soudy mají pravomoc posuzovat, zda jsou zákony v souladu s ústavou. To bylo poprvé prohlášeno v případě Marbury vs. Madison v roce 1803, kdy Nejvyšší soud shledal, že některé zákony byly neústavní.

V současnosti se Trumpova vláda odvolává na zákon o nepřátelských cizincích z roku 1798, který obhajuje deportaci osob ze zemí, s nimiž je vyhlášena válka. Trumpovo tvrdzení, že je v konfliktu s venezuelským gangem, je však diskutabilní. Navíc otázka, zda je legální deportaci provést, když byla osoba uvězněna bez důkazů o její trestné činnosti, vzbuzuje velké obavy.

Pokud jde o deportaci do Salvadoru, prezident Trump naznačil, že tosamlé důvody a okolnosti jako ve válce by mohly stačit k ospravedlnění těchto kroků. Nicméně se ukazuje, že mnozí deportovaní, jakým je například Francisco Javier García, byli zavření pouze na základě fáma a bezdůvodného podezření.

Na tuto situaci reagoval Trump s rozhořčením, obviňoval soudce Boasberga z levicových tendencí a vyhlásil, že by měl být odvolán. Tato slova vyvolala reakci předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse, který zdůraznil, že soudy se mýlí a je běžné, že nižší soudy nejsou důvodem k impeachmentu. Obavy z toho, jak daleko může vzrůst moc exekutivy, vedou k otázce, zda budou dodržovány ústavní normy.

Případ deportace by měl zamířit k Nejvyššímu soudu, což by mohlo definovat hranice pravomocí budoucích prezidentů. Je nezbytné, aby zůstaly zachovány demokratické principy a pravidla, která se nevztahují pouze na prezidenta, ale i na všechny, kdo vykonávají moc ve Spojených státech.