Před třemi čtvrtěmi rokem se frakce většinové koalice v Evropském parlamentu rozhodly zavést takzvaný sanitární kordon vůči nové nacionalistické skupině Patriotů pro Evropu. Tento krok výrazně omezil zapojení zástupců stran jako Orbánova Fidesz, Le Penova Národní sdružení a Babišovo ANO do klíčových funkcí v europarlamentu. Avšak dnes se ukazuje, že tato frakce již není pro ostatní pravici takový problém, jakým bývala, což potvrdili i tři europoslanci Patriotů v podcastu Bruselské chlebíčky.

Podle Jan Farského, europoslance hnutí STAN, je důležité posuzovat obsah návrhů, a ne to, kdo je předkládá. „Vždy tam zabliká červené světlo: ‚Pozor, kdo ví, co za tím stojí, pojďme to hodně prověřit,‘“ říká Farský.

Dělení v Evropském parlamentu ale není tak vyostřené jako v české politice. Evropští lidovci často spolupracují se socialisty, liberály a Zelenými, avšak mají také možnost spolupráce s konzervativci a Patrioty, což ukazuje pragmatismus evropské pravice.

Přesto existují výjimky, jako například v případě rezolucí na podporu Ukrajiny, které europoslanci z nacionalistických stran obvykle nepodporují. Farský říká: „Tohle je červený příkop, přes který v žádném případě nemůžeme jít.“

Jaroslav Břoch, europoslanec z ANO, upozorňuje, že sanitární kordon se již tak netýká všech záležitostí. Komunikace s Patrioty se nezjizvila, a to ani ze strany evropských lidovců nebo konzervativců. „Snažíme se k tomu přistupovat pragmaticky,“ dodává Břoch a podotýká, že tento kordon nijak nezabraňuje práci Patriotů v europarlamentu.

Pragmatický přístup potvrzuje také Ondřej Krutílek z ODS, který říká: „Pokud Patrioti budou v pohodě s tím, že budou hlasovat pro naše návrhy, tak nám jejich hlasy nesmrdí.“ Tento posun ukazuje širší trend v Evropě, jak se pravice posouvá doprava.

Zároveň je však třeba poznamenat, že konzervativci a Patrioti se v některých otázkách, zejména ohledně Ukrajiny a Ruska, neshodují. To naznačuje, že i mezi pravicovými frakcemi existují limity spolupráce.

Jak se tedy nově formuje koalice v Evropském parlamentu? Jaké výzvy zůstávají a co znamená pro Českou republiku evropská dynamika v těchto otázkách? Tato otázka bude nadále předmětem diskusí a výzkumu nejen v Bruselu, ale i na domácí politické scéně.