Papež František: Autobiografie nebo manipulace?

„Není čas na odstup,“ prohlašuje papež ve své nové knize, která se představuje jako autobiografie. Po přelouskání však nejeden čtenář zpozorní – zdá se, že papež František si přece jen našel svůj čas na odchod.

Kniha, šířená jako jeho osobní příběh, ve skutečnosti vznikla ve spolupráci s novinářem Fabiem Marchesem Ragonim. Tento aspekt vrhá stín na upřímnost a hloubku textu, který postrádá potřebné nasazení a osobní otisk. Místo reálného vyprávění čelíme zahlcujícímu množství frází, pod kterými se snažíme najít smysl v zaměření na papežovu osobnost.

Provokující turbulencí mezi slovy a skutečností

Jedním z hlavních problémů knihy je, že papež, zdá se, nechce znovu procházet vlastními dramatickými zážitky. A že jich bylo! Byl to právě on, kdo se pohyboval pod vládou vojenské diktatury v Argentině, kdy čelil kritice, že čelil selhání a nedokázal ochránit své lidi před pronásledováním.

Od sedmdesátých let až do roku 1983 v Argentině probíhaly hrůzné teroristické akce pod vedením Jorgeho Rafaela Videly, které směřovaly zejména proti levicovým intelektuálům a duchovním. Odhady mluví o třiceti tisících zmizelých, z nichž část byla duchovních, kteří byli unášeni a mučeni.

Nové světlo na papežovo odhalení: Kniha „Naděje“!

Zatímco v češtině právě vychází zmiňovaná autobiografie „Život“, papež František se chystá na globální trh se svou další knihou „Naděje“. Tentokrát sepisována ve spolupráci s Carlem Mussem, což vyvolává otázky, zda se tentokrát dočkáme autentičtějšího pohledu na jeho cestu vírou a vedením.

Toto vzrušující dvojí vydání nepochybně upoutá pozornost čtenářů po celém světě, ačkoliv je otázka, zda se v nich skrývá víc pravdy nebo marketingových triků. Čtenáři budou napjatě sledovat, jaký příběh nám bude odhaleno.