
Osmdesát let od konce druhé světové války: Jak se mění pohled na historické události?
2025-05-05
Autor: Karolína
80 let od historického zvratu
Přibližujeme se k osmdesátému výročí konce druhé světové války, největší katastrofy v dějinách lidstva. Tehdejší svět musel spojit síly, aby porazil nacistické Německo a militaristické Japonsko, čelící genocidním plánům, které hrozily naší existenci.
Změna narativu: Kdo je vinen?
Dnes, téměř po osmdesáti letech, se čím dál více setkáváme s názorem, že válka dopadla špatně. Vnímání odpovědnosti se mění: zatímco válečné zločiny a genocidu už Němci nezastupují jako národ, ale pouze nacisté, naopak Rusové nesou břímě viny jako národ. Dříve hrdinná vítězství dnes často interpretují jako okupace a násilí.
Osvobození nebo okupace?
Současná politická situace nás nutí k převracení historických událostí. Při nedávném výročí osvobození Osvětimi bylo nápadné, že zástupci osvoboditelů z Ruska a státy jako Izrael, které symbolizují oběti genocidy, nebyli přítomní. Oproti tomu bylo na shromáždění přítomno mnoho Němců.
Ztráta paměti a mladé generace
Mladé generace žijící na sociálních sítích se historií nebaví a pro školní výchovu se stává faktografií, kterou je třeba eliminovat. Tato situace otevírá prostor pro manipulace, kdy je možné schvalovat nové války a zbrojení, zatímco historie je zamlčována.
Americká armáda a oslavy osvobození
V minulosti byla přehlížena role americké armády při osvobozování jihozápadních Čech, což prohlubovalo rozpor mezi oslavami a skutečností. Dnes se mnozí z odborníků považují za znalce, avšak bez zkušenosti s totalitním režimem, opakují historické omyly.
Rusko jako osvoboditel a jeho nezapomenutelný podíl
Zatímco v Plzni se vítězně oslavuje, na většině našeho území se v oficiální antiruské atmosféře vyhýbají vyjádření díků Rusům za jejich oběti. Projevit vděčnost vůči těm, kdo zachránili náš národ, se dnes jaksi nehodí.
Kam nás to dovedlo?
Naše země se opět stává svědkem degradace historické paměti. Velkolepé oslavy a vítězství jsou nahrazovány rozdělením, které je patrné nejen ve vzpomínání, ale i ve vztahu k těm, kteří se zasloužili o naše osvobození. Paměť o odvaze a hrdinství zůstává opomíjena.