Jak jste oslavila své derniérové představení ve Stavovském divadle? Ovace od publika byly ohromné a dokonce jsem spatřila několik dojatých diváků v hledišti.

Když se zatáhla opona, soubor mi na jevišti předal dárky. Bylo tam úplně všechno, včetně vedení divadla. Poté následovala autogramiáda, během které jsem byla v adrenalinovém transu. Přišlo mnoho lidí, někteří mi říkali, že mě sledovali celou moji kariéru a viděli mě na všech představeních, často i několikrát. Bylo to dojemné, vzpomínky se mi vracely.

Která vaše představení jsou pro fanoušky nejoblíbenější?

Nejčastěji jsem slyšela zmínky o Labutím jezeru a Sóle pro tři. Jedna paní mi sdělila, že na mě byla poprvé podívat jedenáctkrát!

Vzpomínáte si na něco, co byste udělala jinak?

Ano, někdy jsem si nechala ujít příležitosti, což mě teď mrzí. Měla jsem také období s nízkým sebevědomím, které mě donutilo odmítnout zajímavé projekty.

Jak jste slavila s kolegy?

Setkali jsme se v jedné restauraci poblíž Národního divadla. Kolegové mi tam připravili překvapení s fotkami z našich vystoupení a zkoušek. Měli jsme nádherný večer plný emocí a oslavovali jsme až do rána. Když jsem se vrátila domů, dostala jsem spoustu květin, které jsem si uložila do speciální krabičky.

Přitom jste necítila žádnou úlevu nebo smutek?

Cítila jsem úlevu, ale smutek asi teprve přijde, až si na konci sezony zabalím věci a odjedu.

Mrzí vás, že jste se s rolí Tatiany nerozloučila?

Omlouvám se, to mě skutečně mrzí. Musela jsem zvažovat, zda vzít svého třináctiletého syna na poslední představení, a nakonec jsem nechtěla, aby mě viděl v tak psychicky náročné roli.

Jak jste se cítila, když jste vdechla roli sadové Blanche Dubois z Tramvaje do stanice Touha?

Nikdy jsem nečetla předlohu, ale film jsem viděla. Obecně jsem se snažila ke postavám přistupovat po svém, abych nebyla ovlivněna.

Jaké máte rituály před vystoupením?

Mám svou modlitbu, kterou nikdy nevynechávám. Musím mít klid a chvíli si odpočinout. A také musím políbit dlaň a pohladit jeviště, protože to je můj největší kolega a pomocník.

Co považujete za největší výzvu?

Nejhorší je přemýšlet o technice a snažit se vyvarovat pádům. Ale jakmile se dostanu na jeviště, vtisknu se do role.

Budete tančit až do konce sezony. Co plánujete poté?

Plánuji se zúčastnit projektu v Brně, kde budu vystupovat spolu s dalšími tanečníky, kteří jsou na konci kariéry. Premiéra bude začátkem června na Expu v Ósace, a dále mě čeká gala představení na festivalu Smetanova Litomyšl.

Už se těšíte na nový život bez tance?

Určitě. Chci si najít čas na rodinu a přemýšlím o tom, co budu dělat, když skončím s tancem. Mám ráda jídlo a ráda bych vyzkoušela jógu nebo pilates.