Záhadné dráhy planet a jejich vliv na počasí

Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze, kterou už před více než 400 lety odhalil genius Johannes Kepler. Jeho zjištění, že dráhy planet nejsou dokonalými kružnicemi, ale spíše elipsami, nám dává nahlédnout do fascinujícího světa astronomie. Navzdory tomu, že se Země nachází od Slunce ve vzdálenosti, která se mění, teplotní extrémy pocítíme i když jsme zasvěceni do tajemství jejích oběžných drah.

Afélium - když je Země nejdále od Slunce

V těchto dnech zažívá Země svůj afélium, což je okamžik, kdy je planetu nejdále od Slunce. Tento rok to nastalo 3. července v 21:55 středoevropského letního času. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem v afélium činí přibližně 152 milionů kilometrů. Pro srovnání, v periheliu - kdy je Země nejblíže - téměř 147 milionů kilometrů. Ten rozdíl, pouhých pět milionů kilometrů, se zdá být zanedbatelný, avšak vliv na počasí je ohromný.

Jak to souvisí s naším horkem?

I když jsme nyní na své orbitě od Slunce nejdále, sluneční záření a klimatické podmínky způsobují, že horko je v létě intenzivní. V tento čas slunce vystupuje do svého zenitu, a tak i malé odchylky od vzdálenosti způsobují nárůst teplot. Není tedy divu, že i při největším odlehu od našeho hvězdného solární systému zažíváme extrémní vedra. Vědecké výzkumy stále odhalují, jak různé faktory jako zemská atmosféra a klimatické změny ovlivňují naše každodenní počasí.

Proč by nám mělo být horko letos ještě více než jindy?

To, co s námi dnes dělá počasí, je odrazem nejen našich vzdáleností od Slunce, ale především lidské činnosti. Klimatické změny, skleníkové plyny a znečištění navíc umocňují efekty slunečního záření. Tento rok a mnoho dalších před námi bude viditelným důkazem, že naše planeta čelí výzvám, které si vyžadují naši pozornost a akci, abychom zmírnili dopady globálního oteplování.