Pohled do bolestivé historie

„Ti, kdo stáli u oken, cítili štěstí a viděli za nimi květoucí krajinu,“ tak začíná Noc Elieho Wiesela, kde čtenář postupně odhaluje temnou stránku holocaustu. Toto dílo zachycuje transport Židů z rodného města Wiesela, Sighetu v dnešním Rumunsku, na cestě do Osvětimi.

Cesta do pekla

Dramatický odchod se odehrál před 81 lety. 16. května 1944, během nacházejícího se holocaustu, byla deportace židů z Maďarska stále na vzestupu. Historik László Kontler naznačuje, že ačkoliv život židů v Maďarsku nebyl o nic snadnější, pro mnohé z nich ještě nebyl bezprostředně ohrožen až do tohoto roku.

Uprchlíci na dosah

Jedním z těch, kteří našli útočiště v Maďarsku, byl Jehuda Lahav, známý novinář a pozdější dopisovatel v Tel Avivu. Jeho vzpomínky na rodinu ukazují, jak velmi chaotické změny v Evropě ovlivnily osudy stovek tisíců židů.

Ztráty rodin a otřesné vzpomínky

Lahav vzpomíná, jak se coby malý chlapec rozloučil se svými rodiči, aniž by tušil, že je to naposledy. Jejich odchod do transportu byl osudový. Podobně i Kateřina Pošová, která zažila hrůzy a ztráty během války, uchovávala vzpomínku na svou poslední chvíli s rodiči.

Maďarsko v očích světa

Před válkou žilo v Maďarsku přibližně půl milionu židů. Po skončení války se domů nevrátilo 560 tisíc osob. Vzpomínky na holocaust v Maďarsku často ukazují jak na tragédii, tak na paradox toho, jak se zlověstné síly dařilo skrze místní obyvatelstvo.

Osudové rozhodnutí a kolektivní vina

Spisovatel Sándor Márai ve svých denících kritizuje ty, kteří se s nadšením zapojili do perzekuce židů, ačkoliv deportace v Maďarsku začaly až v roce 1944 po německé okupaci. Předtím vláda, pod vlivem nacistické ideologie, činila různá rozhodnutí, která vedla ke genocidě.

Hlava státu a krvavé konce

Dne 7. července 1944 zastavil maďarský regent Miklós Horthy deportace, ale násilí proti židům dále narůstalo. Z města byly vyhnány desítky tisíc židů, kteří čelili brutálním podmínkám v pracovních táborech.

Památka na holocaust: Nepřítel v nás

Elie Wiesel, holocaustový přeživší a laureát Nobelovy ceny, odmítá uplatňovat kolektivní vinu na národy. Když v roce 2012 vrátil maďarské státní vyznamenání, upozornil na úlohu maďarské vlády, která jeho lid nespravedlivě pronásledovala.

Přetrvávající stíny minulosti

Márai si ve svých zápiscích uvědomoval, že pravda o holocaustu je složitá a bolestivá. Mnozí lidé v Maďarsku na tuto tragédii vzpomínají, ale otázka viny a zodpovědnosti zůstávají i po letech.

V těchto dnech se opět připomínáme, jak i po letech s námi zůstávají stíny našich minulostí, a to nejen jako varování, ale i jako lekce pro budoucnost.