Sport

Od hokejového brankáře k desetibojaři: Cesta plná výzev a úspěchů

2025-04-04

Autor: Veronika

Jak hodnotíte své výkony na dvou březnových šampionátech?

Jsem velmi spokojen s tím, že jsem se mohl zúčastnit těchto vrcholných akcí. Nečekal jsem, že se mi podaří obsadit páté místo na mistrovství světa a dosáhnout několika osobních rekordů. Poznal jsem elitní zahraniční konkurenci, což mi přineslo cenné zkušenosti.

Jaké byly vaše první kroky ve sportu?

S atletikou jsem začal v osmi letech jako brankář v hokeji. Už na základní škole jsem se zúčastnil atletické akce, kde si mě všiml trenér z Brna. Pozval mě na trénink, atletika mě okamžitě začala bavit a od té doby na hokeji už jen vzpomínám. Zaměřil jsem se hlavně na skoky, ale kvůli své pestrosti mě začal lákat desetiboj.

Kdy jste se definitivně rozhodl pro desetiboj?

Ve svých osmnácti letech jsem se poprvé zúčastnil mistrovství republiky, což mě motivovalo k tomu, abych se naplno soustředil na všechny disciplíny desetiboje. Od té doby jsem dosáhl mnoha pokroků.

Co bylo na vaší atletické cestě nejtěžší?

Největší výzvou bylo najít trenéry pro jednotlivé disciplíny. Kromě toho jsem studoval na brněnské Fakultě sportovních studií, což mi nezaručilo dostatek času na atletiku. Po dokončení bakalářského studia se mi v roce 2022 naskytla výjimečná příležitost. Mohu trénovat ve skupině pod vedením bývalého rekordmana Romana Šebrleho, což jsem s radostí přijal a přestoupil do pražské Dukly.

Který z vícebojů dávate přednost, sedmiboj nebo desetiboj?

Musím přiznat, že sedmiboj. I přes to, že jde o náročnější formu, mi nabízí kratší tratě a více prostoru na odpočinek. Desetiboj je v mnoha ohledech náročnější.

Jaký má váš aktuální tréninkový program?

Můj trénink je dvoufázový, trénuji šestkrát týdně a jediný den volna mám v neděli. Během zimy a po halové sezóně se intenzita tréninku mění s blížícími se závody. Dopoledne se připravuji čtyři hodiny, odpoledne tři. Po tréninku se věnuji regeneraci v sauně a po obědě někdy ještě studuji, protože jsem se nedávno zapsal na Vysokou školu ekonomickou.

Jak zvládáte studium a sportovní kariéru?

Jsem na soukromé škole, kde docházím pouze na zkoušky. Očekávám, že v dalším roce budu potřebovat hodně času na diplomové práce a přípravy na státní zkoušky. Zatím se mi daří studium skombinovat s tréninkem.

Které disciplíny desetiboje považujete za výjimečné?

Osobně mě nejvíce baví tyč. I když je nejnáročnější, má velkou krásu a radost z výšky, které mohu dosáhnout. Na druhou stranu se musím soustředit na skok daleký, který mi dělá problémy, a víc se zaměřit na techniku, sílu a rychlost. Nový trenér mi v tom může pomoci, a to i v dalších skocích.

Proč jste se rozhodl přejít k jinému trenérovi?

Roman Šebrle mi opravdu moc pomohl. Změnil mě v závodníka, který se může účastnit i mezinárodních soutěží. Díky němu jsem loni přivezl zlatou medaili z univerziády a stal se profesionálním sportovcem. Po dvou a půl letech jsem však cítil, že potřebujeme změnu, proto jsme se dohodli na ukončení spolupráce.

Jaké máte plány na letošní sezónu?

Prvním velkým mezinárodním závodem bude jubilejní 50. ročník desetibojařského mítinku v rakouském Götzisu. Plánuji tam zlepšit svůj osobní rekord na 8016 bodů a s dobrým výsledkem se pokusit o účast na mistrovství světa v Tokiu. Chtěl bych navíc zúčastnit mítinků ve Francii a Polsku a samozřejmě nesmím chybět na mistrovství republiky.