"Nechápu, proč američtí lídři zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Ruskem na úkor svých tradičních spojenců. Je mi z toho zle," prohlásil 86letý Willy Claes, bývalý generální tajemník NATO.

Claes v této souvislosti navrhl, aby Evropa usilovala o "větší autonomii" při rozhodování uvnitř aliance. Varoval však před nejednotností jejích členů, mezi nimiž se někteří přiklání k Moskvě, a zmínil přitom Slovensko, Maďarsko a Turecko.

Většinu rozhovoru věnoval Claes ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vyjádřil také obavy, že americký prezident George W. Bush mladší svým přislíbením členského statutu NATO pro Ukrajinu a Gruzii v roce 2008 přivedl Kreml k vyvolání války s Gruzií a uznání dvou separatistických republik. Rusko se totiž obávalo blížícího se vojenského přítomnosti NATO na svých hranicích.

Kritizoval také rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy z roku 2013, který se rozhodl neprovádět letecké údery proti režimu syrského vůdce Bašára Asada, jenž použil chemické zbraně. Claes toto rozhodnutí označil za projev slabosti Spojených států, což Kreml využil ve svůj prospěch. Nicméně Claes dodal, že si nemyslí, že by Rusko, které má armádu oslabenou konfliktem na Ukrajině, zahájilo vojenskou akci proti zemím bývalého východního bloku.

Willy Claes, který v minulosti zastával post belgického ministra hospodářství a zahraničních věcí, se stal generálním tajemníkem NATO v červnu 1994. Následující rok však musel odstoupit kvůli korupčnímu skandálu Agusta z roku 1988, kdy jako ministr hospodářství schválil nákup 46 bitevních vrtulníků. V roce 1998 byl odsouzen na tři roky vězení s podmínkou na pět let za "pasivní korupci".

Generálním tajemníkem NATO je od letošního ledna bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Evropané nyní čelí mnoha neznámým a napětí mezi světovými velmocemi roste, což vyžaduje proaktivní přístup a jednotu zemí NATO, aby se efektivně bránily novým hrozbám.