Kosmologové po celá desetiletí předpokládali, že v ranném vesmíru existovaly pouze galaxie, v nichž probíhala intenzivní tvorba hvězd. Dlouho se věřilo, že potrvá určitou dobu, než dojde k vyčerpání chladného molekulárního plynu, který je potřebný pro vznik nových hvězd. Avšak nový objev učiněný pomocí Webbova dalekohledu naznačuje, že i velmi mladé galaxie mohou mít zastavenu tvorbu hvězd už 700 milionů let po Velkém třesku.

Mezinárodní tým vědců vedený výzkumníky ze švýcarské University of Geneva (UNIGE) objevil 'mrtvé' galaxie, které začaly stárnout v období, kdy byl vesmír ještě velmi mladý - pouhých pár set milionů let po svém vzniku. To výrazně narušuje dosavadní teoretické modely vývoje vesmíru a poukazuje na nové, dosud neprozkoumané aspekty jeho historie.

Galaxie, které byly podrobeny pozorování v rámci programu RUBIES (Red Unknowns: Bright Infrared Extragalactic Survey), patří do kategorie masivních klidných galaxií (MQG - massive quiescent galaxies). Astronomové odhadují, že takové galaxie by měly být v případě mladého vesmíru rarity, avšak zjištění naznačuje, že se vyskytují daleko častěji, než se očekávalo.

Jednou z galaxií, která byla detailně prozkoumána, je RUBIES-UDS-QG-z7. Analýzy ukázaly, že během prvních 600 milionů let existence vesmíru vzniklo v této galaxii množství hvězd s celkovou hmotností přes 10 miliard Sluncí. Poté však nastal dramatický zvrat a tvorba hvězd ustala, což přimělo vědce, aby přehodnotili dosavadní teorie.

Andrea Weibel, vedoucí výzkumného týmu, zdůrazňuje, že tento objev ukazuje, že masivní klidné galaxie byly ve vzniku vesmíru daleko častějším jevem, než dosud předpovídaly tradiční modely. Je zajímavé, že tato galaxie měří pouze asi 650 světelných let a hvězdné populace v ní jsou extrémně husté. Podle odborníků by se tyto galaxie mohly během miliard let vyvinout do obrovských eliptických galaxií, jaké dnes pozorujeme.

Vědecká komunita se nyní znepokojeně ptá: Jaké další tajemství nám mladý vesmír ještě skrývá? Je možné, že existují i další 'mrtvé' galaxie, které čekají na svůj objev? Toto fascinující zjištění se ukazuje jako výzva pro naše porozumění vývoji vesmíru a jeho rané historii.