Historický krok pro planetu

Norsko se stalo pionýrem v boji proti klimatickým změnám, když tento týden spustilo své první komerční zařízení pro ukládání oxidu uhličitého (CO2) na mořském dně. Tento projekt označovaný jako Northern Lights, si klade za cíl přispět k řešení globálního oteplování a snížit množství uhlíkových emisí způsobených průmyslovou výrobou.

Jak to funguje?

První dávka CO2 byla úspěšně injektována do geologického rezervoáru, což potvrdil generální ředitel společnosti Northern Lights, Tim Heijn. V rámci projektu se oxid uhličitý, zachycený z evropských průmyslových procesů, mění na kapalnou formu, poté je transportován lodí do terminálu Oygarden, kde je stlačen do nádrží a následně vstřikován do mořského dna.

Spolupráce gigantů

Tento ambiciózní projekt realizují společnosti Equinor, Shell a TotalEnergies. Cílem je nechat CO2 na dně moře, aby se minimalizovalo jeho uvolnění do atmosféry, čímž se přispěje k mitigaci klimatické krize.

Technologie s výzvami

I přes její potenciál je technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS) označována jako extrémně nákladná. Bez státní či jiného druhu podpory se pro průmyslové firmy stává nevýhodnou. V současnosti projekt disponuje roční kapacitou ukládání 1,7 milionu tun CO2, ovšem do konce desetiletí by se měl tento objem ztrojnásobit.

Alternativní možnosti a úskalí

Alternativy k CCS zahrnují například výsadbu stromů nebo přímé zachycování CO2 z atmosféry, obě možnosti však trápí různé nedostatky a otázky efektivity. Mnozí odborníci varují, že některé průmyslové metody mohou být použity jako „greenwashing“, a tak nabízejí falešnou naději na řešení klimatických problémů. Celkový objem potřebných zařízení navíc musí být monumentální, aby skutečně přispěl k úbytku CO2 v ovzduší.

Co nás čeká?

Norsko se tak vydává na cestu, kde se ukáže, zda tato technologie bude schopna efektivně přispět k ochraně naší planety. Klíčovým faktorem však zůstává dostatečná podpora a realizace dalších iniciativ na úrovni celého světa.