Kilmar Abrego Garcia byl jedním z migrantů, které americká vláda 15. března deportovala do Salvadoru kvůli jejich údajným vazbám na zločinecké gangy. Přestože skončil v nebezpečném zařízení, které je označováno jako „centrum pro zadržování teroristů“, úředníci americké vlády později přiznali, že došlo k administrativní chybě.

Podle právníků je situace Abrego Garcíy vážná, neboť Trumpova administrativa v současnosti tvrdí, že nemá pravomoc jej vrátit zpět. To však právníci zpochybňují. „Poslali ho tam, mohou ho přivést zpět,“ prohlásil Andrew Rossman, právník z renomované advokátní kanceláře Quinn Emanuel, který se připojil k právnímu týmu Abrego Garcíy.

Soudkyně amerického okresního soudu Paula Xinisová rozhodla při pátečním slyšení v Marylandu, že vláda musí podniknout kroky k návratu Abrego Garcíy do Spojených států do 7. dubna. Ministerstvo spravedlnosti se však proti tomuto rozhodnutí odvolá.

Tento případ se stává symbolem problémů spojených s politikou deportací, které byly v posledních letech zesíleny. V důsledku toho se Jozef Erez Reuveni, vládní právník, na jednání zeptal, proč USA nemohou Abrego Garcíu vrátit. Reuveni přiznal, že otázky zůstaly bez jasné odpovědi.

O zhoršující se situaci migrantů svědčí i fakt, že Guatemala začne deportovat další osoby do Salvadoru, což naznačuje, že Spojené státy mají další možnosti deportací.

V rámci Trumpovy předvolební kampaně byl zdůrazňován přístup nula tolerance vůči nelegálnímu přistěhovalectví, a to vedlo ke zvýšení deportací na základě zastaralého zákona o nepřátelských cizincích z roku 1798, který byl naposledy použit během druhé světové války. Tento zákon umožnil urychlit deportace údajných členů venezuelského gangu Tren de Aragua. Na den deportací byly odeslány tři lety do Salvadoru.

V tuto chvíli se situace kolem Abrego Garcíy a dalších migrantů stává stále více politizovanou. Mnozí se ptají, jaké dopady to bude mít na životy rodin a komunit, od kterých byli migranti odděleni, a zda dojde ke změně v politice deportací příští administrativou.