Německo se ocitá v oblacích prachu poté, co zlikvidovalo svůj nejmodernější uhelný energetický gigant, elektrárnu Moorburg, jejíž instalovaný výkon činil úctyhodných 1730 megawattů. Pro srovnání, největší tepelná elektrárna v České republice, Počerady I, dosahuje pouhých 1000 megawattů. Společnost Vattenfall, která elektrárnu provozovala, ji považovala za klíčový prvek v ambitní strategii Energiewende, zaměřené na transformaci energetiky a rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie.

Nicméně, během kratičkého období, kdy byla elektrárna v provozu – šest a půl roku – se stala mnoha problémům a nakonec se ocitla v ruině. V neděli plánovaná demolice dvou kotelen dopadla katastofálně – z 600 kilogramů trhaviny uložené v suterénu explodoval pouze jeden kotel. Druhý odolal, protože technické selhání zabránilo výbuchu, což vedlo k dalším odkladům v demolici.

Demolice elektrárny, která byla zahájena již před rokem a půl, se ukázala jako komplikovaná mise. I když byl již odstřelen vysoký komín, restaurování celého areálu je stále v nedohlednu. Bezpečnostní opatření, jako je uzavření silnic a přiští zabezpečení řeky Sünderlbe, vytvářejí další překážky.

Moorburg se potýkala s potížemi již od zahájení provozu, a to zejména s dodávkami černého uhlí, které byly dováženy z Ruska a USA. Ekologové už dříve zasáhli do plánování nové infrastruktury, a zabránili tak realizaci projektu, který měl zásobovat jižní Hamburk potřebnou energií. Paradoxně, toto vedlo k většímu využívání menších fosilních zdrojů energie a narůstajícím emisím.

Na troskách této uhelné elektrárny se však rýsuje nová budoucnost. V letních měsících tohoto roku se začnou připravovat plochy pro výstavbu elektrolyzérů, zařízení, která mají produkovat "zelený" vodík využívající přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména větrné energie. Plánuje se, že výroba biodynamického vodíku začne v roce 2027.

I když se areál následně transformuje, ne vše zde zmizí – některé konstrukce jako zařízení pro úpravu vody a skladovací prostory by měly zůstat v provozu. Tím se alespoň částečně zmírní ohromné ztráty, které projekt s sebou přinesl. Dnes se z bývalého energetického giganta stává testovací pole pro nové technologie a průměrný výkon by měl klesnout na 100 megawattů. Přesto je otázka ekonomiky a efektivity "zeleného" vodíku nadále velmi diskutabilní.