Zábava

Největší šéf socialismu: Ignorant, který vzbuzoval hrůzu bez křesla na Hradě!

2025-09-07

Autor: Ondřej

Šílenství socialismu na vlastní oči

Na první pohled možná vypadal jako obyčejný člověk, ale tajemství jeho notoriety ukrývalo daleko temnější stránku. Tento muž, proslulý svou politickou aktivitou a naprostým postojem k režimu, byl jedním z největších strachů socialismu.

Legendární major Terazky: Kdo z něj měl strach?

Složitý charakter major Halušky, přezdívaného Terazky, byl kultivován strachem. Památná věta „čo bolo, to bolo, terazky som majorom“ se stala synonymem jeho role ve filmu Černí baroni, který nostalgií ohromuje i po letech. Většina jeho metod byla bezohledná a často sadistická, což vyvolávalo husí kůži. Dodržování jeho rozkazů přitom bylo nevyhnutelné, bez ohledu na zdravý rozum.

Loutka režimu s talentem pro zlo

Mezi těmi, kdo podporovali komunistický režim, byl Haluška typickým příkladem. Nejenže věrně sloužil ideologii, ale byl také bezduchý a často se nacházel v absurdních situacích. Bylo pro něj snadné být komunistou a dodržovat pravidla, která nebrala ohled na lidskost.

Když se spojily dvě autority

Ve filmovém zpracování nebyl major Terazky sám. Jeho zákeřný kolega, nadporučík Troníček, byl fanatickým ideologem. Spolu vytvářeli temnou komedii absurdity, za kterou se ukrývalo desítky příběhů pronásledovaných jednotlivců.

Jak to vypadalo ve skutečnosti?

Ač se ve filmu postava Halušky jevila jako funkcionalista komunistického režimu, herec Pavel Landovský byl pravým opakem. Podepsaný pod Chartu 77 byl pod politickým tlakem a nakonec se v roce 1978 rozhodl emigrovat do Rakouska. Po revoluci se vrátil a pokračoval v herecké kariéře.

Rozpory mezi filmem a skutečností

Zatímco v Černých baronech byl Terazky zosobněním strachu, ve skutečnosti byl Landovský symbolem odhodlanosti. Jeho kariéra ve skutečnosti, na rozdíl od role v sovětském snímku, byla o statečnosti a rebelii, navzdory tlaku režimu.

Filmové zpracování jako příklad reality

Komedie Černí baroni, inspirovaná knihou Miloslava Švandrlíka, ukazuje absurditu doby. I když byla natočena po pádu komunismu, režisér Zdeněk Sirový dovedl ukázat pravou podstatu socialistického útlaku, zdůrazňující nástrahy a strasti dobových hrdinů. Spolu se Landovským v něm hráli i další významní herci jako Alois Švehlík či Miroslav Donutil.