Podle zprávy International SOS se jen málo zemí na světě může pochlubit opravdu nízkým bezpečnostním rizikem. V evropském regionu se to týká zejména Norska, Finska, Dánska, Islandu a Švýcarska. Tyto země jsou na mapě vyznačeny zelenou barvou, což symbolizuje zanedbatelná rizika. Bezpečnostní hrozby, jako jsou politické násilí, zločinnost nebo pandemie, jsou zde výrazně omezené.

Naopak, zbytek Evropy, stejně jako USA, Kanada, Čína nebo Austrálie, čelí nízkému riziku označenému žlutou barvou. Střední riziko se naopak vyskytuje v zemích jako Mexiko, Brazílie nebo Turecko, zatímco vysoké riziko je přítomno ve Venezuele, Sýrii, Afghánistánu a dalších konfliktních zónách.

Extrémně rizikové země, které byste měli rozhodně obejít, zahrnují Ukrajinu, Sýrii a Libyi, kde se bezpečnostní situace dramaticky zhoršila v posledních letech.

Zajímavostí je, že bezpečné země jako Norsko nebo Finsko se vyznačují nejen nízkou mírou kriminality, ale také vysokou kvalitou života a silným sociálním systémem. Příkladem může být Finsko, které se opakovaně umisťuje na vrchol žebříčku šťastných zemí.

Zdravotní rizika jsou dalším faktorem, který lze na interaktivní mapě sledovat, a většina Evropy se nachází v kategorii s nízkým rizikem. Česká republika se může pyšnit velmi dobrou zdravotní péčí, podobně jako Švýcarsko a Lucembursko, přičemž na Slovensku jsou zdravotní rizika střední.

Pokud ale jde o psychické zdraví, situace se zhoršuje. V zemích jako Španělsko či Irsko trpí psychickými problémy až 20 % populace, což ukazuje na rostoucí potřebu podpory v oblasti duševního zdraví. Česká republika, na druhé straně, se s 12,5–15 % nachází na průměru.

Pokud se zaměříme na klimatická rizika, evropské země, zejména Skandinávie, se nacházejí v bezpečné zóně, zatímco Afrika a Jižní Amerika trpí vážnými důsledky změny klimatu, což vyvolává obavy o budoucnost obyvatel v těchto regionech.