Lidský mozek dnes zpracovává a vnímá miliony rozličných podnětů, avšak jeho kapacita pracovní paměti je limitovaná. "Jedním z hlavních problémů dnešního světa je, že informace přicházejí z mnoha různých zdrojů simultánně," varuje psycholog a matematik Filip Děchtěrenko, který pracuje na Psychologickém ústavu Akademie věd a vyučuje na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Psycholog se zabývá tím, jak naši pozornost neustále bombardují nové informace, což nás nutí vybírat a filtrovat, co je pro nás relevantní a zajímavé. Právě tyto vybrané informace se dostávají do naší pracovní paměti, což je jako pracovní stůl, na kterém si s informacemi můžeme hrát a zpracovávat je dál. Jakmile však s informacemi nepracujeme, některé se z naší paměti ztrácejí a jiné se ukládají do dlouhodobé paměti.

Většina informací, přibližně 80 procent, je zpracovávána zrakem. Vizuální informace mozek zpracovává rychleji než informace sluchové, což dává zrakovým podnětům přednost. "Náš vizuální systém je natolik silný, že dokáže během okamžiku vyhodnotit, zda něco známe nebo jestli je to naše oblíbené," dodává Děchtěrenko.

Zajímavé je, že mozek moderního člověka se v podstatě příliš nezměnil od doby, kdy žili naši pravěcí předci v jeskyních. "Doba, která uplynula, není natolik dlouhá, aby se mozek dokázal adaptovat na současný příliv informací. Naše reakce na množství podnětů je stále podobná," zdůrazňuje psycholog.

V současnosti lidé čelí problémům jako multitasking — schopnosti provádět více úloh současně. Výzkumy ukazují, že multitasking je pro lidský mozek problematický a efektivita je značně snížená. Odborník upozorňuje, že není pravda, že ženy zvládají multitasking lépe než muži; spíše jde o stereotypní očekávání, které může vést k tlakům na výkon.

Kapacita lidské paměti je biologicky omezena. Zatímco pracovní paměť obvykle dokáže efektivně zpracovat maximálně sedm objektů, kapacita dlouhodobé paměti je mnohem větší. Avšak lidé ve skutečnosti nedokážou odhadnout, co si přesně zapamatují. "To, co si skutečně uchováme, se často liší od toho, co si myslíme, že zapamatujeme," varuje Děchtěrenko.

Pokud chceme něco skutečně zapamatovat, je důležité této informaci věnovat zvýšenou pozornost, využívat opakování nebo mnemotechnické pomůcky, které výrazně zvyšují pravděpodobnost, že si danou informaci uchováme. Jak přesně náš mozek pracuje s ukládáním vzpomínek? Jaké metody výzkumu nám mohou pomoci při studiu našeho mozku? Poslechněte si celé povídání, abyste se dozvěděli více o fascinujících aspektech lidské paměti!