Pokud Američané skutečně ukončí svou vojenskou pomoc Ukrajině, mají Evropa a další státy přibližně půl roku na to, aby nahradily jejich příspěvky. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval: „Bez amerických dodávek máme asi šest měsíců, než pocítíme nedostatek zbraní na frontě.“ Ukončení americké pomoci ale nebude otázka jednoho dne. Některé dodávky jsou již na cestě a nevrátí se zpět; většina z nich je v souladu se stávajícími americkými zákony, což ztěžuje jejich okamžité zrušení. Dále se situace komplikuje tím, že americká prezident Joe Biden rovněž nezačal žádné nové dodávky, které by mohl rušit.

Evropa samozřejmě nebude schopna plně zastoupit USA. Jak technicky, tak ekonomicky. Například nelze snadno nahradit dodávky munice pro americké systémy Patriot, raketomety HIMARS, ani důležitou výměnu informací mezí americkou a ukrajinskou rozvědkou. Pokud se USA nestanou plným spojencem Ruska, pravděpodobně budou tyto informace pokračovat.

Pokud by Američané ukončili svou vojenskou pomoc Ukrajině, mohou Evropané skutečně posílit Ukrajinu?

Podle šetření 43 % respondentů věří, že ano, zatímco 57 % je skeptičtější.

Americká vojenská pomoc je momentálně kumulativně nejvyšší ze všech zemí, ale když se podíváme na aktuální údaje, vojenská pomoc ostatních zemí překračuje tu americkou. 16 zemí, když se porovná jejich vojenská pomoc s HDP, pomáhá Ukrajině více než Spojené státy.

Jinými slovy, vynakládají mnohem více úsilí než Američané. Teď se před Evropou otevírá výzva: maximálně mobilizovat všechny zdroje. Hlavním cílem Evropy už nebude Ukrajinu podporovat, dokud to bude potřeba, ale zachovat současné frontové linie. Evropa se nebude usilovat zajistit pomoc, která by mohla umožnit ukrajinský protiútok a odsun ruské armády z území, které mají pod kontrolou.

Na schůzce v Kyjevě se lídři domluvili na části pomoci ve výši 1,6 miliardy liber, což by mohlo významně posílit protileteckou obranu.

Tento přístup není jen o obnovení suverenity Ukrajiny, ale také o respektování mezinárodního řádu. Ten, který uznávají Evropa, USA a mnohé další země. Avšak od chvíle, kdy Spojené státy pod Donaldem Trumpem začaly ignorovat tento řád, jsme se ocitli v nové realitě.

Evropa nyní čelí výzvě udržet konflikt na uzdě a vyhnout se dalšímu rozšiřování ruské expanze. Je to obtížný úkol, avšak lídři jako Velká Británie a Francie pracují na vytvoření mírového plánu, který by zajistil minimální ztráty území Ukrajiny a poskytnul silné záruky jejich bezpečnosti.

Cílem Evropy a západních spojenců je tedy ztížit Putinovi další vojenské akce a zajistit, aby Ukrajina měla alespoň minimální prostředky na ochranou své nezávislosti. Důležitou otázkou zůstává, zda bude Evropa schopná ukrojit z nátlaku veřejnosti, která požaduje mír za každou cenu, a najít efektivní strategii, jež by udržela mír a stabilitu v regionu. Malé evropské státy musí také rady, že ztráta politiky založené na silných hodnotách by mohla přinést tragické důsledky.