VenSpec-H je vysoce citlivý infračervený spektrometr, který se chystá na unikátní misi zkoumání atmosféry Venuše. Náš tým vědců se zaměří hlavně na měření koncentrací klíčových stopových plynů, jako je vodní pára (H₂O) a její izotop HDO (polotěžká voda).

"Tyto chemické látky mohou odhalit, jestli zde v minulosti existovaly oceány," říká fyzikální chemik Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Pokud se ukáže, že Venuše kdysi měla oceány, mohla se v dávné minulosti podstatně podobat Zemi, než jak ji známe dnes. VenSpec-H bude jedním ze tří spektrometrů (VenSpec-H, VenSpec-M, VenSpec-U) evropské sondy EnVision, která odstartuje v roce 2031 a doplní americkou sondu VERITAS, jež se zaměří na radarové snímkování povrchu Venuše.

Tato mise není jen o hledání odpovědí na otázku o minulosti Venuše, ale také o odhalení důvodů, proč se stala nehostinnou planetou s extrémními teplotami a hustou atmosférou, zatímco Země zůstává obyvatelná. Její data by mohla pomoci i při analýze exoplanet.

"Zásadní je prozkoumat, které planety by mohly být obyvatelné a čemu by mohly čelit v budoucnu na základě historických vzorců klimatu a atmosféry," dodává Ferus.

Geofyzik Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR varuje, že potvrzení vody na Venuši by mohlo mít ještě dalekosáhlejší dopady. "Pomohlo by to lépe předpovědět, co může Zemi čekat v budoucnosti. Měli bychom si být vědomi rizik, která mohou zasáhnout naši planetu," upozorňuje.

VenSpec-H bude pracovat na principu spektrální „daktyloskopie“, což znamená, že dokáže identifikovat specifické infračervené spektrální čáry molekul, včetně vodní páry. Tyto čáry fungují jako otisky prstů jednotlivých druhů molekul.

Česká firma G. L. Electronic má klíčovou roli v celém projektu, protože byla zodpovědná za výrobu elektroniky spectrometru v čistých prostorech, kde dodržovaly přísné hygienické standardy. "Práce v těchto prostorech je pro úspěch mise klíčová," říká Luděk Graclík, ředitel společnosti.

Mezinárodní spolupráce byla zásadní – projekt zahrnuje partnery z Belgie, Česka, Německa, Nizozemska, Portugalska, Španělska a Švýcarska. Tímto způsobem se ČR stává součástí rostoucího segmentu kosmického průmyslu, což přináší nejen prestiž, ale i příležitosti pro rozvoj nových technologií.

Veškeré vyvinuté technologie a znalosti by měly podpořit budoucí misí a projekty ohledně průzkumu naší sluneční soustavy i mimo ni. Jak říká Martin Ferus: "Český kosmický průmysl má potenciál stát se významným hráčem na globálním trhu s technologií." Rozvoj v této oblasti může přinést nejen pracovní příležitosti, ale také pomoci posunout hranice našeho poznání vesmíru.