Podle vědců by roční ztráty na úrodě způsobené mikroplasty mohly mít katastrofické důsledky, které se mohou rovnat ztrátám způsobeným klimatickou krizí v posledních desetiletích. V současnosti čelí svět výzvě, jak zajistit dostatek potravin pro rostoucí populaci, která nyní překračuje osm miliard lidí. Odhaduje se, že do roku 2058 by se mohla zvýšit na deset miliard, což je alarmující zpráva v době, kdy už dnes trpí hladem přibližně 700 milionů lidí, jak píše list The Guardian.

Nová studie publikovaná v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zkoumala vliv mikroplastů na rostliny na základě více než tří tisíc pozorování ze 157 studií. Odhaduje se, že kvůli všudypřítomným mikroplastům dochází k poklesu úrody základních plodin, jako je pšenice, rýže a kukuřice, až o 14 procent. To je alarmující, zejména když množství mikroplastů v životním prostředí stále roste!

V oceánech, kde mikroplasty obalují ryby a mořské plody, byly ztráty odhadnuty až na 24 milionů tun ročně, což představuje přibližně 7 % celkového množství. Takové množství bílkovin by mohlo nasytit desítky milionů lidí, což je další důvod k obavám. Předpovědi ukazují, že pokud se situace nezlepší, může se za následující dvě desetiletí zvýšit počet lidí ohrožených hladem o dalších 400 milionů.

Dále předchozí výzkumy naznačily, že mikroplasty mohou rostliny poškodit různými způsoby. Znečišťující částice mohou blokovat sluneční světlo, které se dostává k listům, a poškodit půdu. V samotných rostlinách ucpávají kanály pro přísun živin a vody, vylučují nestabilní molekuly, které narušují buněčné funkce, a uvolňují toxické chemické látky, jež mohou negativně ovlivnit úroveň fotosyntetického barviva chlorofylu.

Navíc existují důkazy o tom, že mikroskopické plastové částice byly nalezeny u lidí v krvi, stolici, mateřském mléce, placentě, kostní dřeni, a dokonce i mozku. Toto znečištění pláně vážně znepokojuje i odborníky, kteří se domnívají, že působí na lidské zdraví, i když potřebujeme další data a výzkum, aby bylo možné potvrdit tyto tvrzení.

Profesor Denis Murphy z University of South Wales upozorňuje na význam této analýzy a její naléhavost: 'Tato analýza nám připomíná potenciální nebezpečí znečištění mikroplasty a důležitost rychlého řešení tohoto problému. Některá klíčová data však vyžadují dalším výzkum, než je budeme mít za spolehlivá.' Je tedy zřejmé, že boj proti mikroplastům je naléhavější než kdy jindy a že jeho dopady mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro přírodu, ale i pro naše životy.