Nový výzkum odhalil fascinující pravdu o obyvatelích středního Nilu. Před asi 8000 lety přišli do oblasti noví zemědělci, kteří nahradili původní lovce a sběrače. Tato revoluční změna byla odhalena díky studiu zubní morfologie, které zkoumá vnitřní strukturu zubů a umožňuje vědcům sledovat genetické vazby mezi populacemi.

Studie publikovaná v prestižním odborném časopise NNational Academy of Sciences odhaluje, jak se pomocí dentinosklovinné hranice – určitého ukazatele vnitřní struktury zubů – dají odlišit různé populace. „Tato hranice, která není ovlivněna stravovacími návyky, ale je pod silnou genetickou kontrolou, nám ukazuje, jak si různé skupiny lidí stály ve společnosti,“ vysvětluje Lenka Varadzinová, egyptoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Celkově bylo studováno 88 jedinců a 122 zubů, které zahrnovaly vzorky jak z obdobích lovců a sběračů, tak z raného holocénu a neolitických populací. „Toto nám poskytlo široký pohled na to, jak se populace v této oblasti měnily skrze tisíciletí,“ dodává Varadzinová.

Noví zemědělci, kteří přišli do oblasti, byli podle výzkumu velkou měrou zodpovědní za nahrazení původního loveckého obyvatelstva, zejména v oblastech podél Nilu, kde rozvinuli zemědělské praktiky. Vyplývá z toho, že migrační pohyby měly dalekosáhlé důsledky pro ekologii a kulturu regionu.

Díky vzorkům z různých lokalit, včetně oblastí vzdálených stovky kilometrů od Nilu, se vědci podařilo zachytit vzorce migrací a osídlení. Tím se ukazuje, že migrace nových skupin byla větší a komplexnější, než se dříve předpokládalo.

Mezinárodní tým, zahrnující i české vědce, pracuje na objasnění, jaké přesně zapojení měly tyto skupiny do oblasti vykopávek v Súdánu. Jejich výzkum také otevřel nové otázky o osudu lovců-sběračů - zůstali v některých oblastech Nilu, nebo byli úplně vyhnáni? Jaké byly příčiny a důsledky těchto migrací? Tato otázka zůstává otevřená a vědci se ji chystají podrobně zkoumat i v dalších letech.