Chorvatský trenér Stefano Vukov má stále pozastavenou činnost kvůli tomu, že podle vyšetřování WTA psychicky a fyzicky týral svou svěřenkyni Jelenu Rybakinovou. Přestože tato tenistka z Kazachstánu nadále popírá jakékoli obvinění, začíná se stále více ozývat i jiné holistické přístupy v tenise, které varují před potenciálními zneužívajícími praktikami. Z otázkami o víc než jen sportovními trasy se zabýval také francouzský sportovní deník L'Équipe, který posbíral příběhy bývalých hráček, jež zažily obdobné zkušenosti se svými trenéry.

Pam Shriverová, americká bývalá tenistka a vítězka Grand Slamu, podotkla, že "existuje kultura ticha, která obklopuje násilí, ať už sexuální nebo psychické. Ticho vládne už mnoho let, a to se nemění." Její slova jsou zásadní výpovědí o tom, jak se mnozí sportovci obávají mluvit o svých zkušenostech.

Jedním z nejsilnějších příběhů je sdílení bývalé ukrajinské tenistky Julije Vakulenkové, která se svěřila s tím, jak se její kariéra na světovém okruhu zatížila manipulací ze strany trenéra. "Když mi bylo 15, přestěhovali jsme se do Barcelony, kde mi díky sponzorovi umožnili trénovat na akademii. Byl tam trenér, který si mě vyhlédl a snažil se mě přesvědčit, že jsem skvělá, a začal mě trénovat osobně. Řekl mi, že mě potřebuje a bez mě nemůže existovat," vzpomíná na své začátky.

Vakulenková, v té době mnozí považovali za talentovanou juniorku, později obdržela přezdívku "Kimmie Killer", když porazila Kima Clijstersovou v její poslední kariéře před odchodem do důchodu. Nikdo však netušil, jaký tlak na ni trenér vyvíjel. Šlo o psychologické manipulace, které vedly k tomu, že se začala cítit od ostatních izolována.

"Vytvořil ve mně závislost a já jsem to neviděla. Myslela jsem, že jsem mu povinna," popisuje Vakulenková. Jejich vztah přerostl v něco víc než jen profesionální, což situaci značně zkomplikovalo. "Matce jsem se neodvážila říct pravdu. Necítila jsem možnost úniku. Dokonce jsem si v 18 letech úmyslně zlomila ruku, abych si mohla vzít pauzu a ukončit tento vztah," dodává.

Když se jí podařilo zbavit se manipulátora, její kariéra se začala odvíjet lépe. V 24 letech se dostala do první čtyřicítky světového žebříčku a dokázala porazit hvězdy jako Amélie Mauresmová a Dinara Safinová. Přesto na ni minulost měla trvalý dopad. "Když jsem ukončila kariéru a založila rodinu, odmítala jsem se o tenisu bavit a ani se na něj dívat v televizi. Brala jsem to jako etapu života, kde jsem zažila selhání," uzavírá Vakulenková.

Je nevyhnutelné, že sportovní svět nyní čelí otázce, jakými metodami zpomalit nebo zcela eliminovat výskyt psychického a fyzického násilí, takže příběhy jako ten Julije Vakulenkové by mohly být impulsem ke změně vztahu mezi trenéry a jejich svěřenci.