Kreml čelí hospodářské krizi

Ruská ekonomika prochází těžkými časy, varování expertů ohlašující nadcházející recesi se množí. S rostoucím tlakem na finanční zdroje, které jsou potřebné pro vojenské operace na Ukrajině, se Moskva chystá zvyšovat daně. Zároveň se počítá s úzkou spoluprací centrální banky, aby čelila klesající poptávce a rostoucí nezaměstnanosti.

Nestabilita na trhu paliv

Nedostatek benzínu v Rusku začíná mít dramatické následky. Po srpnových útocích ukrajinských dronů na ruské rafinerie se „palivová krize“ značně zhoršila. Velké rafinerie byly nuceny dočasně zastavit provoz, což vede k celkovému snížení kapacity o 17 %, tedy o 1,1 milionu tun. Ceny benzínu vyletěly o 40–50 % a i když čerpací stanice v současnosti mírně zdražují, situace na trhu je kritická.

Závislost na Bělorusku?

Ruská vláda již v únoru zakázala export benzínu a nyní se zdá, že nezbude nic jiného, než žádat Bělorusko o dodávky, aby se předešlo vážným problémům na domácím trhu.

Firmy volají po náhradě škod

Podniky napříč průmyslovými sektory hlásí ztráty způsobené útoky. Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů (RSPP) žádá o úpravu daňového zákona, která by kompenzovala ztráty z teroristických akcí. Prezident svazu Alexandr Šochin v dopise Putinovi navrhuje snížit daňové zatížení pro financování ochranných opatření a obnovu poškozených objektů.

Kratší pracovní týdny se stávají realitou

Dalším důsledkem hospodářské krize je rostoucí „skrytá nezaměstnanost“. Firmy začínají zavádět čtyřdenní pracovní týden, což se projevuje především v automobilovém průmyslu, kde se očekává prudký pokles poptávky. Největší automobilka AvtoVaz již plánuje zkracování pracovního týdne, a to kvůli vysokým úrokovým sazbám a rostoucím nákladům na výrobu.

Zájem o cement a další odvětví

Nejde však jen o auta. Další významné firmy, jako Cement Group, oznámily snížení pracovní doby, čímž ukazují, že problém s odbytem se týká mnoha odvětví. Situace se zlepší jen těžko, a to vše za dob rozšiřujícího se ekonomického propadu.