Studie odhaluje nečekané důsledky konce těžby uhlí

Ukončení těžby uhlí je považováno za zásadní krok v boji proti klimatickým změnám. Nová studie z Univerzity v Hamburku však naznačuje, že tento krok nemusí mít tak pozitivní dopad na klima, jak se očekávalo. Zaměření na ukončení těžby samotné není dostatečné – klíčová je koordinace s dalšími evropskými mechanismy pro snížení emisí skleníkových plynů.

Možné negativní následky pro klima

Plánované ukončení těžby uhlí v Německu do roku 2038 by mohlo mít i nežádoucí efekty. Emisní povolenky a těžba uhlí v jiných zemích EU mohou vést k paradoxní situaci, kdy se emise CO2 zvýší v jiných sektorech. Pokud Německo ukončí těžbu a přitom bude potřebovat energii, je pravděpodobné, že se emise zvýší díky dovozu energie z uhlí z dalších států EU.

Energetická závislost může ohrozit klima

Příklady, kdy elektřina z jiných států, včetně Česka, putuje do Německa v době, kdy obnovitelné zdroje nevytvářejí dostatek energie, jsou stále častější. Tímto způsobem, budou moci němečtí energetici nadále získávat energii, která by mohla zvyšovat emise oxidu uhličitého v sousedních zemích.

Efekt „vodní postele“ a co s tím dělat?

Vědci tento jev nazývají efektem vodní postele. K zajištění účinnosti klimatických opatření, jakým je ukončení těžby uhlí, je nutné „uvolnit odpovídající množství vody“, tedy snížit emise a povolenky. Pokud se poptávka po povolenkách v jednom sektoru sníží, je pravděpodobné, že jiný sektor toho využije a zvýší emise CO2.

Česko se vydává stejnou cestou!

Podobný problém může čelit i České republice, která plánuje ukončit spalování uhlí do roku 2033, tedy o pět let dříve než Německo. Aktivní ukončení těžby v některých českých firmách už může nastat dříve díky ekonomické neefektivnosti. Tato situace vyžaduje okamžité kroky k nalezení účinných řešení, jinak se může EU ocitnout na cestě k nečekaným klimatickým problémům.