Ambiciózní projekt Colossal Biosciences

Startup Colossal Biosciences se pustil do odvážného cíle: oživit vyhynulé druhy pomocí špičkových genetických technologií. Společnost zkoumá možnosti obnovení mamuta srstnatého, tasmánského tygra a ptáka doda. V roce 2024 dokonce vytvořila první geneticky upravené myši se srstí podobnou té mamutí.

Složitý proces klonování pravlka

Firma využila genetickou informaci vlka obecném a přidala téměř 20 úprav, aby výsledné zvíře vypadalo jako dávno vyhynulý pravlk. Embrya pak byla implantována do březích fen, které vlčata porodily. Tak vznikli Romulus, Remus a Khaleesi - zvířata s podobou pravlků, avšak stále mající geny vlka obecného.

Genetik Jan Pačes kritizuje tvrzení společnosti, že vytvořila pravlky. Upozorňuje na to, že mezi pravlkem a současným vlkem existuje více než milion genetických rozdílů, zatímco firma změnila genetickou informaci jen na dvaceti místech. "Vypadá to jako pravěk, ale geneticky je to stále vlk obecný," dodává.

Kritika a etické otázky

Kritici rovněž varují před zmiňovaným projektem, který podle nich spíše propaguje mediální obraz než vědecké bádání. Mnozí lidé, včetně Pačese, spatřují v tomto snažení spíše cirkus než smysluplnou ochranu přírody. "Realita je plná nejasností a rizik," říká Pačes.

Genetické manipulace a jejich důsledky

Dále se objevuje otázka, kam by měl takový geneticky upravený druh patřit. S ohledem na ekosystémy jsou pravděpodobně vyloučeni z přírodního prostředí, jelikož nemají zdroje potravy ani přirozené predátory. Pačes dodává, že místo záchrany druhů se vytvářejí pouze izolované exempláře a hrozí riziko zdravotních problémů.

Kolik stojí naše příroda?

Celá situace také vyvolává otázky po motivaci za takovými projekty. Podle Pačese je jasné, že ekonomické zájmy hrají klíčovou roli; firma očekává přínos v podobě patentů a technologií. "Musíme si položit otázku, zda to stojí za utrpení zvířat," varuje.

Obnova ekosystémů nebo marný pokus?

Colossal Biosciences se hájí tím, že jejich práce přispívá k ochraně přírody a obnově zničených ekosystémů. Například projektem o funkční de-extinkci se snaží vrátit mamuty do tundry. Tvrdí, že to pomůže zvířatům lépe zvládat změny klimatu.

Jaká je budoucnost klonování?

Společnost se stává významným hráčem v oblasti genetického inženýrství a klonování vyhynulých druhů. Novináři měli možnost se na tajném místě setkat se dvěma samci pravlka, kteří se chovali jako běžní vlčata, avšak jejich existence vyvolává další otázky: co skutečně znamená oživit vyhynulé druhy?

Jan Pačes zdůrazňuje, že každé takové novinky je potřeba pečlivě promyslet. "Oživování druhů nesmí být záminkou k ignorování soucitu a zodpovědnosti," dodává.