V českých kinech nedávno premiéru měl dobrodružný film Nicka Hamma Vilém Tell (2024), který se zaměřuje na hrdinu, jenž se postaví do čela rebelie, aby ochránil svou rodinu, lid i vlast. Tento archetyp hrdiny má pro Švýcary specifický význam, neboť Vilém Tell se stal národní ikonou, legendou a symbolem boje za nezávislost a svobodu. Stal se součástí divadelních dramat, filmů, pohádek i oper, a jeho příběh zdobí i výrobky jako pouzdra nožů. Politické strany se dokonce zaštiťují jeho jménem, ačkoli se zdá, že s největší pravděpodobností nikdy ve skutečnosti neexistoval.

Legendární příběh o jablku

Podle legendy žil svérázný horal a lovec Vilém Tell na přelomu 13. a 14. století v Bürgenlandu, v centrální části dnešního Švýcarska, tehdy ovládaného Habsburky. Tyranský správce Albrecht Gessler v Altdorfu v kantonu Uri nechal vystavit svůj klobouk uprostřed veřejného prostranství, na což každý kolemjdoucí musel pokleknout jako symbolu habsburské svrchovanosti.

Dne 18. listopadu 1307 Tell tento akt vzpoury odmítl, což vedlo k jeho zatčení. Gessler mu nabídl svobodu, pokud prokáže své výjimečné střelecké dovednosti tím, že trefí jablko umístěné na hlavě svého syna. Tell úspěšně zasáhl, avšak při následné otázce, proč si připravil druhý šíp, odvětil, že kdyby se netrefil, druhým šípem by namířil přímo na Gesslera.

Ačkoli je příběh Viléma Tella legendou, stal se také důležitým symbolem švýcarské národní identity a odporu proti útlaku. Mnoho historiků se pokusilo vysvětlit, jak se tento legendární příběh mohl objevit, přičemž někteří tvrdí, že byl inspirován skutečnými událostmi a osobami z té doby. Vilém Tell tak dodnes žije v srdcích Švýcarů a jeho hrdinský čin je každoročně připomínán na různých festivalech a oslavách po celé zemi. Je to příklad, jak i fikce může ovlivnit národní uvědomění a historii.