Nedávné parlamentní volby v Německu předznamenávají zásadní politické změny a napětí v roce 2025. S uplatněním Německa na evropské scéně mohou mít výsledky voleb dalekosáhlé dopady nejen na Evropu, včetně České republiky, ale i globálně. Politická situace v Německu se prohlubuje, a to nejen z hlediska mezinárodního, ale také v rámci vnitřního uspořádání.

Drtivý výsledek voleb pro tradiční politické strany, jako je CDU/CSU, která získala 22,6 % hlasů, ukazuje na stabilizaci v pravicové části spektra. Naproti tomu SPD, sociálně demokratická strana, špatně prošla volebním procesem a skončila na 16,4 %, což je její nejhorší výsledek v moderní historii. Zajímavým jevem je však prudký vzestup krajně pravicové AfD, která se dostala na 20,8 % hlasů, a tak se stala druhou nejsilnější stranou v zemi. Zelení dosáhli 11,6 % a Levice 8,8 %, což ukazuje na rostoucí diverzitu názorů mezi voliči.

Z pohledu Evropské unie tato situace představuje výzvu pro stabilitu a kontinuitu proevropské politiky, která byla v Německu dlouho považována za samozřejmost. Očekává se, že další vládní koalice bude muset čelit výzvám, které zahrnují otázky migrace, vztahy s Ruskem a ekonomické oživení po pandemii.

Politické rozdělení mezi východním a západním Německem se stává stále více patrné. AfD dominuje v „nových“ spolkových zemích, například v Durynsku, kde shromáždila až 38,6 % hlasů, na rozdíl od slabého výsledku v „starých“ spolkových zemích. Tento fenomén odhaluje hluboké sociální a ekonomické rozdíly, které přetrvávají i více než 30 let po sjednocení.

Rozdělení německé společnosti prohlubuje nespokojenost, která je částečně způsobena i narůstajícími ekonomickými výzvami. Země čelí slabému hospodářskému růstu, což zvyšuje naznačené tendence směrem k nacionalismu. Na této úrovni se ukazuje, že populistické a extremistické strany jako AfD dokáží efektivně využívat pocity frustrace a nespokojenosti občanů.

Dá se rovněž předpokládat, že situace v Evropě, zejména válka na Ukrajině a její důsledky, by mohly posílit vliv extremistických názorů. Rusko sleduje vývoj v Německu s cílem využít jakékoli vnitra vzniklé rozpory ke svému prospěchu.

Je otázkou, kdy a jak se tyto nové politické dynamiky projeví. Mnohdy se hovoří o hrozbě rozdělení Německa do dvou tzv. "států" s opěrnou základnou v historických narrativních prusech, což, i když se to zdá být daleko, může být reálnou budoucností, pokud se nespokojenost a extremistické tendence budou nadále prohlubovat. Politické elity by si měly být vědomy, že ignorování těchto stavebních bloků stability může mít dalekosáhlé důsledky pro celou Evropu.