Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti klíčovým prioritou, avšak zároveň je důležité udržet stabilitu společnosti. Jurečka jasně odmítá jakékoli zásahy do důchodového a sociálního systému nad rámec změn, které již vláda Petra Fialy (ODS) v tomto volebním období uskutečnila.

Debata o zvyšování výdajů na obranu nabírá na intenzitě, zejména po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho přístupu k podpoře Ukrajiny. Premiér Petr Fiala prohlašuje, že zvyšování obranných výdajů je nezbytné, a navrhuje postupně je zvýšit až na tři procenta HDP do roku 2030.

Nicméně, otázka zajištění financí pro tyto zvýšené výdaje se stává velkým problémem, zvláště když státní rozpočet je po pandemii silně deficitní. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) již dříve vyjádřila názor, že bezpečnost by měla být nyní naším nejvyšším cílem a že zajištění obrany je základní úlohou státu.

Též předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček na CNN Prima News zmínil, že Trump kritizuje evropské státy za rozbujelý sociální systém, což nás nutí k zamyšlení o jeho finančních náročnostech.

Poslanec hnutí STAN Petr Letocha dodal, že prioritou musí být zajištění bezpečnosti a ochrany občanů, což by ve světle hrozby války mělo být důležitější než zachování důchodů.

Jurečka ve svých vyjádřeních opakovaně zdůrazňuje, že jakékoliv další zásahy do důchodového a sociálního systému jsou nepřijatelné, neboť je nutné zachovat solidaritu a odpovědnost vůči nejzranitelnějším členům společnosti.

Marek Výborný, šéf lidovců, rovněž potvrdil podporu zvyšování výdajů na obranu. Vyzdvihl, že to není jen o číslech v rozpočtu, ale o efektivním vynakládání finančních prostředků.

V rámci diskuse o financování obrany byly zmíněny i další potenciální zdroje, jako například zmrazený ruský majetek, který by mohly evropské státy využít. Současně se Evropská komise chystá mobilizovat dodatečné výdaje na obranu prostřednictvím plánu ReArm Europe, což by mohlo zahrnovat až 800 miliard eur včetně mechanismů půjček.