Mírová dohoda uzavřená v roce 2018, jež měla za cíl ukončit pětiletou občanskou válku, přinesla smrt 400 tisícům lidí a další čtyři miliony se ocitly bez domova. Tato smlouva byla určena k zajištění sdílení moci mezi hlavními etnickými skupinami, což vedlo k vytvoření takzvané vlády jednoty. I když zprvu stabilní, vláda se postupně ukázala být křehkou a selhávala v ochraně občanských práv.

Konflikt však nikdy úplně neustal. Podle analýzy Foreign Policy se skupina Macharovo Súdánské lidové osvobozenecké hnutí (SPLA-IO) stále potýká s útlakem ze strany vládních sil zejména v ropných oblastech Horního Nilu. Místní obyvatelé ze Západní Equatoria ve zprávách z ledna uváděli, že vládní síly podnikly útoky na opoziční jednotky. Prezident Salva Kiir navíc odvolal guvernéra Horního Nilu, který byl napojen na Macharovu stranu, což vyvolalo další napětí v regionu.

V regionu Bahr el-Ghazal byli obyvatelé obviněni z útoku vládních sil na opoziční bojovníky. V posledních měsících Kiirova vláda masivně zadržovala opoziční představitele a čelila obviněním z podpory útoků na komunity, které nepatří k dominantnímu etniku Dinků. Toto jednání tak může představovat vážné porušení mírové dohody, jak poukazuje zpravodajství Foreign Policy.

Pokud jde o Bílou armádu, v minulosti bylo ve zprávách uvedeno, že tvořila až osmdesát procent sil SPLA-IO v Horním Nilu. Vztahy mezi oběma skupinami se však od té doby podstatně zhoršily, protože milice hledají pomstu za masakr tisíců Nuerů, který se odehrál v Jubě v roce 2013. Macharova moc a vliv nyní značně oslabily, což vyvolává obavy o budoucnost stability v oblasti.

S aktuální situací v Jihočeském Súdánu hrozí, že se země znovu propadne do chaosu. Zatímco mezinárodní společenství vyzývá k dialogu, je jasné, že situace se nelepší a napětí roste. Jaká bude reakce světových vůdců na tuto výzvu? A co to znamená pro obyvatele, kteří stále trpí následky konfliktu? Udržení míru v regionu se stává stále naléhavějším úkolem.