Provokativní otázky o české měně

Víte, že naše měna mohla nést jména jako tolar, sokol, lev, nebo dokonce káně? Kde se vlastně vzaly koruny, které dnes používáme? Představte si, že bychom místo koruny platili například – levem nebo tolar, což by mimochodem skutečně mělo logiku.

Jak na to reagovali Češi?

Možná bychom si na to zvykli, ačkoliv za mě je káně poněkud zvláštní volba! Sokol by naopak měl silnou vazbu na tradiční českou tělovýchovnou organizaci. Zejména když její zakladatelé, Tirsch a Fügner, byli Němci, což by mohlo oživit debatu o identitě.

Dědictví mincí a název koruny

Historie názvů peněz nás také fascinantně provází, například obraz královské koruny na starých mincích ukazoval, že právě král razil měnu. Výrazy jako prachy nebo chechtáky pak v sobě nesou příběhy. Vznik slova 'prachy' se dokonce pojí s německým slovem „Staub“, což znamená prach nebo drobné mince.

Euro v očích Rusů a Řeků

Možná jste slyšeli, že Rusové si z euro dělají legraci kvůli výslovnosti. Slova jako „euro“ zní v ruštině jako „jevr“ – což pobláznilo internet v souvislosti s antisemitským podtextem a jednou z konspirací, že „Židé konečně dobyli Evropu.“ Řekové se zase snaží najít podobnosti s příbuznými výrazy.

Proč nazýváme peníze chechtáky?

Chechták jako slangový výraz není jen tak. Odráží ekonomický kontext a určitou pohodu. Slangové názvy jako „meloun“ pro milion vznikly právě z naší hravé jazyka, který se neustále přetváří.

Jak se slang vyvíjí?

Jazyk a slang se vyvíjejí v závislosti na společnosti. Výrazy jako „raketa“ dnes označují velké částky peněz jenom proto, že „rakety“ rozhodně nejsou levné. Pozoruhodné je, jak se i dávné jádro českého jazyka ovlivnilo.

Závěrem