
Jandejsek: Jak si Rusové vedou u nás? Ekonomika pod tlakem, bohatství chybí, republika je zadlužená, mládež rozmazlená
2025-03-27
Autor: Lukáš
Pane inženýre, uplynul už více než rok od chvíle, kdy traktory zemědělců zamířily do Prahy v protestu. Co se od té doby změnilo v českém zemědělství? A jaká je současná nálada zemědělců v této oblasti?
Zemědělství se hodně změnílo, ale bohužel ne k lepšímu. Organizace jako Agrární komora a Zemědělský svaz nedokázaly adekvátně reagovat na potřeby českých producentů. Ministerstvo zemědělství naopak provedlo řadu kroků, které neprospěly farmářům. Dotace se snížily z unijního rozpočtu z 42 miliard korun na 35,5 miliardy v roce 2024. Také národní dotace byly sníženy na 2,5 miliardy korun, což je zásadní problém u komodit, jako je vepřové maso, drůbež a vejce, kde je soběstačnost nejnižší. Tyto kroky významně demotivují producenty a produkce hlavních komodit stagnuje nebo klesá (fruktóza, zelenina, brambory, vepřové a drůbeží maso, vejce).
Ekonomické výsledky jsou katastrofální, s odhadem celkového zisku českého zemědělského sektoru okolo 3 miliard korun, zatímco firmy vyrábějící elektrickou energii vykazují zisky ve výši 100 miliard korun. Obě odvětví přitom zásadně ovlivňují život obyvatel – zatímco energia je samozřejmě důležitá, potraviny by měly být prioritou. Zemědělství vyžaduje alespoň 30 miliard korun pro zajištění své činnosti do budoucna, a to naznačuje, že budoucnost českého zemědělství je v nejistotě.
Nedávno se na setkání Klubu 2019 diskutovalo o petici adresované Evropské komisi, která požaduje odtajnění původu potravin. Jaké z toho máme šance? Může to vůbec projít? Podle mého názoru je důležité, aby lidé měli informaci o tom, co konzumují, ale staré členské státy EU umožňují výrobu potravin mimo EU a označují je jako vlastní produkci, což je problematické.
Je také nezbytné, abychom vyráběli čerstvé a zdravé potraviny na našem území. Každý region EU by měl mít k dispozici produkci potravin a snažit se o co nejmenší transport a tím potraviny dodávat čerstvé a kontrolovatelné našimi institucemi.
Co se týče vystoupení z EU a obchodních dohod? Situace je komplexní a složitá, a bude záležet na pokračujících vztazích mezi Evropou, Severní Amerikou a Ruskem. Požadavky na dovoz zboží se musí přizpůsobit kvalitě a standardům, které se v jednotlivých zemích liší.
Jaký máte názor na vládní přístupy k potravinové soběstačnosti? Je podle vás vůbec reálné, že by vláda měla zájem o zvýšení potravinové soběstačnosti? A co by se dalo pro to udělat? V současnosti se naše vláda spíše orientuje na zahraniční kapitál a nereaguje na potřeby obyvatel.
Pokud by se však v ČR dostali k moci odborníci, bylo by možné postupně zvyšovat soběstačnost v ovoci, zelenině, bramborách, vepřovém i drůbežím mase a vejcích. Je zapotřebí efektivně nastavovat motivační pravidla pro zemědělce, aby mohli produkovat kvalitní potraviny.
Když se podíváme na situaci na Ukrajině a mezinárodní vztahy, souhlasíte, že by měly existovat cesty k dialogu? Tyto situace nejsou jednoduché. Pokud nám záleží na míru a prosperitě, je potřeba vyměnit konfrontační přístup za dialog.
Rozhovory mezi předními světovými politiky nebudou jednoduché. Na jedné straně budou USA hájit své zájmy, zatímco Rusko se bude snažit hledat co největší územní odškodnění. Dopustíme se chyby, když se nebudeme snažit o mírové řešení.
V rámci naší debaty se také objevuje téma obrany a vojenské služby. Zatímco někteří volají po zvýšení výdajů na obranu, jiní vidí v povinné vojenské službě cestu zpět. Já osobně tomuto trendu nedůvěřuji. Místo zbrojení bychom se měli soustředit na výchovu a zajištění stability uvnitř naší země. Také bychom se měli snažit nahradit stávající hodnoty za takové, které povedou k harmonii.
Německý Spolkový sněm schválil balík na obranu ve výši stovek miliard eur. Mám obavy, že to povede k destabilizaci společnosti. Musíme se snažit o mír a pohodu našich občanů a upevnění svého postavení na mezinárodní scéně.
Přehodnocení Green Dealu, který nyní vypadá jako utopie, by mělo být na pořadu dne. Je potřeba hledat alternativní cesty, které nebudou zatěžovat jak naše zemědělce, tak ostatní podnikatele a domácnosti. Musíme se vrátit k tradičním hodnotám, jako jsou rodina a solidarita.