Ján Fotta, poslední slovenský gubár, se pyšní svou dovedností a vášní pro tradiční řemeslo, které má své kořeny v naší kultuře. "Toto je takové malé zařízení, na kterém se dá prvotně rozpracovat vlna. Vezmu si trochu vlny a snažím se ji rozčesat, tzv. rozčuchrat", přibližuje Ján svůj každodenní život ve své dílně.

Guba, výrobek z ovčí vlny, je tkaný podobně jako koberec, a jde o složitý proces, který vyžaduje preciznost a zručnost. "Za každým třetím řádkem se zakládá vybraný vlas," dodává. Výsledný výrobek je charakteristický množstvím dlouhých pramenů ovčí vlny, které se střídají, a jeho cílem je dokonale napodobit zpracovanou ovčí kožešinu.

Nejlepší vlna pochází z původních ovcí valašek. Po úvodním rozčesání je třeba ji vyčesat, namotat a utkat z ní přízi, přičemž opravdovým mistrovstvím je práce na tkalcovském stavu, kde se dlouhé bílé vlasy vkládají do tkaniny.

Ján Fotta zdůrazňuje výhody gubány: "Je to kabát zhruba pěti kilogramů čisté vlny, který má termoregulační vlastnosti. A v gubáni nezmoknete, voda po vás jednoduše steče, takže jste stále v suchu." Tento tradiční kabát se stává praktickým módním doplňkem pro mnohé moderní ženy, které ho objevily za účelem lyžařských výletů nebo pro zimní procházky.

Přestože gubáně patří k tradičnímu oděvu, zájem o ně vzrůstá mezi mladými lidmi. Možná je to díky spojení s návratem ke kořenům a přírodním materiálům, které jsou dnes velmi ceněny.

Historie gubárství sahá daleko do Turecka, ale podobné techniky zpracování vlny existovaly i v Rumunsku nebo Mongolsku. Na Slovensku bylo Klenovec jedním z center tohoto řemesla, kde v 80. a 90. letech minulého století pracovalo skoro 40 gubárů. "Měli jsme tu dobré zázemí – prádelnu, kde se daly prát vlny, a stroje, které dokázaly vlnu zpracovat, takže výroba nebyla tak náročná," vzpomíná Ján.

Dnes je situace odlišná. Mnohé stroje se ztratily v čase, a proto si Ján musel vyrábět pomůcky sám. "Buďto budu vyrábět tak, jako to dělali naši předkové – ručně, anebo prostě pověsím to řemeslo na hřebík. Rozhodl jsem se, že když to dokázali naši předkové, musím to dokázat i já," říká s odhodláním.

Práce na výrobě gubány trvá Jánovi asi 7 pracovních dnů a zakázky má často i na rok dopředu. I když se cena za jeden kabát pohybuje kolem několika set eur, po zaplacení všech odvodů mu mnoho nezbývá. Tento fakt může mít vliv na to, že mladí lidé o toto krásné, ale náročné řemeslo nemají zájem.

Ján neztrácí naději a své znalosti předává na časových kurzech. "Asi nejaktivnější byla jedna paní z Čech, strávila tu dva dny a odjížděla potěšená, že si dokázala vyrobit gubu. Říkala, že to bude dělat pravidelně. Jsem zvědavý, jak se jí bude dařit," dodává se smíchem Ján Fotta.