Rusko už téměř tři roky systematicky útočí na ukrajinskou energetickou síť a s každým přicházejícím zimním obdobím se objevují hlasy, že Ukrajina brzy nebude schopna přežít. Překvapivě však Ukrajina stále odolává a funguje v mezích svých možností.

Jak je to možné? Na tuto otázku poskytuje odpověď podrobná zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), která shrnuje bilanci Ukrajiny od začátku druhého kola války v únoru 2022 až do léta 2023. Obsahuje fascinující grafy, které ukazují propad ve výrobě elektrické energie.

Celková výrobní kapacita elektřiny na Ukrajině klesla na jednu třetinu. Krátce před invazí byla země schopna vygenerovat kolem 37 GW, o rok později to bylo jen 50 % z tohoto výkonu a loni v létě dokonce pouhá třetina.

Energetický mix byl dominantně tvořen jadernými elektrárnami, přičemž ukrajinská elektrárna v Záporoží, která byla následně obsazena ruskými vojsky, měla výkon 6 GW. Ukrajina postupně ztratila 70 % kapacity výroby tepla a polovinu elektrických stanic distribuce.

V zimě bude Ukrajině chybět až 6 GW elektřiny. Během loňských jarních útoků Ruska na tepelnou a vodní energetiku, včetně menších fotovoltaických zařízení, se země zbavila dalších 9 GW výkonu, což vedlo k masivním blackoutům, které postihly 8 milionů domácností, včetně Kyjeva.

Je zřejmé, že vzhledem k poškozené síti a rostoucí poptávce, která není flexibilní, se Ukrajina potýká s vážnými problémy. V loňském létě činila poptávka 12 GW a letos se IEA obává nárůstu na 18,5 GW!

I přes vracející se jaderné bloky do provozu se Ukrajina bude potýkat s deficitem 6 GW, což je ekvivalent výkonu, jaký potřebuje celé Dánsko.

Bez uprchlíků by se Ukrajina už zcela zhroutila. Odběr domácností poklesl po válce o pětinu, většinu již okupovaného průmyslu doslova zastavila ruská armáda. Nicméně díky exodu 6,5 milionu uprchlíků se značně ulevilo energetické infrastruktuře, což odpovídá 1-2 milionům domácností, které potřebily energii na svícení či vytápění.

EU pomohla, jedna z účinných opatření byla výměna starých žárovek za LED, která přispěla k úspoře 1 GW.

Soustavné útoky Ruska přiměly Ukrajinu investovat do decentralizace energetiky. Namísto velkých elektráren, které jsou terčem útoků, země nyní buduje menší plynové systémy a zrychluje instalaci solárních panelů na veřejných budovách, kde jsou oproti Západu značně pozadu. Na začátku loňského roku měla Ukrajina instalovaný solární výkon 1,5 GW.

Dalším faktorem odolnosti Ukrajiny je i spolupráce s evropskými energetickými sítěmi, což začalo už v roce 2017. I přes ruskou invazi se podařilo v krátkém čase odpojit ukrajinskou distribuční síť od východní části země a integrovat ji do evropské energetiky.

Celkový vývoz a dovoz elektřiny se v roce 2022 obnovil. Ukrajina nyní dováží až 1,7 GW z EU, což bylo zásadní pro stabilizaci soustavy během války.

Co se týče plynu, Ukrajina je téměř soběstačná díky svým vlastním nalezištím. Poptávka po zemním plynu klesla o třetinu kvůli válce, ale produkce byla odolnější a poklesla pouze o 6 %.

Navzdory špatné situaci v energetickém sektoru probíhá v Ukrajině digitální transformace a modernizace státní správy, což zemi pomáhá udržet nad vodou. Mezinárodní pomoc, jako například datová centra od Amazon Web Services, se podílela na zajištění dat a funkcionality státní správy.

V závěru se nabízí naděje pro budoucnost Ukrajiny, že země bude moci čelit výzvám a obnovit se zničehonic.