Život Elvisu Summerse se zásadně změnil během setkání s bezdomovcem Smokiem, který spal nedaleko jeho domova v Los Angeles. Tento osudový moment v něm vzbudil touhu pomoci lidem bez domova, a tak se pustil do realizace vlastního charitativního projektu.

S nadšením začal stavět malé domky, které obsahují kuchyň, ložnici a koupelnu. "Každý projekt trvá několik dnů až týdnů, ale pocit, když je domek hotový, je neuvěřitelný," říká Summers, jenž má zkušenosti se stavebnictvím.

Pomoc těmto lidem mu dobíjí energii. Věří, že ti, kdo nemají domov, si zaslouží místo, kde se mohou schovat před nehostinným městem.

„Když se podaří domek vytvořit a předat ho potřebným, je to velmi emotivní zkušenost. Na ulici je opravdu nebezpečno – nemůžete spát bez přístřeší a jste neustále ve střehu. Rád bych, aby se do toho zapojilo více lidí,“ dodává.

Problémy s byrokracií a dobrovolníky

Starší domky byly většinou lépe vyřešené než nové příbytky, které byly kvůli úředníkům a policii často označovány za nebezpečné a demolovány. Hlavní problém se týká hlavně izolace.

I přes překážky, se Summers nevzdává. Lidé bez domova mu říkají, že jeho domky jsou často jejich jediným klidným místem. Potřeboval by však více dobrovolníků, aby mohl stavět více bezpečných přístřešků.

„Zdravotní a sociální problém s bezdomovectvím roste. I kdybych měl miliony dolarů a mohl najímat tým, nikdy bychom nedokázali vše zvládnout. Je potřeba změnit myšlení celé společnosti, abychom tento problém vyřešili. Až tolik letících změn nám také značně ztížilo pomoc lidem,“ říká stavař, který na domech pracuje ve svém volném čase.

„Někteří lidé tuto iniciativu milují, jiní ji nenávidí. Dělejte to s vášní a otevřenou myslí, protože každý má jiný příběh. Existuje mnoho výzev, ale nevzdávejte to. Mě stavět a tvořit baví, takže jsem otevřený dalším projektům, pokud to pomáhá lidem. To je pro mě to nejdůležitější,“ uzavírá.