Izraelská armáda vytvořila podél celé hranice Pásma Gazy a Izraele zónu, do níž nikdo nesmí vstoupit. Každého, koho zde vojáci spatřili, považovali za legitimní cíl. V této oblasti byly všechny budovy zničeny. O této situaci informoval britský deník The Guardian a izraelská nevládní organizace.

Světci vojáků sesbírala nezisková organizace Breaking the Silence, která byla založena izraelšťany - veterány v roce 2024. V publikaci nazvané „Perimetr“ vojáci uvedli, že zóna v podstatě změnila kdysi prosperující krajinu na pustinu.

Desítky tisíc lidí přišly o možnost žít v míru v oblastech, kde dříve farmařily rodiny a kde byla vybudována průmyslová zóna. Tato zóna měla šířku 1,5 kilometru a obsahovala až 35 procent zemědělské půdy Pásma Gazy. Vznikla i průmyslová zóna, která předpokládala, že bude sloužit jako základna Hamásu během útoku 7. října.

Podle svědectví vojenského personálu bylo pro operace plánováno, že válka by mohla trvat celý rok a že jde o lokalizované akce uvnitř Pásma Gazy. Nicméně reakce na nové vedení Islámského státu řídily chaotickou situaci. Popisovali, že perimetr vypadá „jako Hirošima“, což naznačuje nesmírnou devastaci.

Kapitán pancéřového sboru uvedl, že „ta hranice je zónou smrti. Kdokoliv překročí určenou linii, je vnímán jako hrozba a odsouzen k smrti.“

Kdo byl považován za legitimní cíl, se lišilo podle různých vojenských jednotek. Byly případy, kdy obdrželi příkaz zabít dospělé muže, zatímco ženy a děti měly být vyhnány výstřely. Nicméně nebylo jasné, zda Palestinci byli vůbec informováni o existenci této zóny. Oblast nebyla nijak označena.

Vojáci také vzpomínali na situaci v obci Khirbat Ikhza'a, která byla zasažena na jihu Pásma Gazy, blízko kibucu Nir Oz. Tento útok vedl k tomu, že teroristé unesli nebo zabili čtvrtinu obyvatel. Podle vojenského personálu činili atentát na tuto vesnici také v reakci na útoky ze 7. října, během nichž bylo zabito více než 1200 lidí.

Mezinárodní pozorovatelé a lidskoprávní organizace varují, že důsledky těchto vojenských operací jsou katastrofální pro civilní obyvatelstvo. Velitelé čelí mezinárodnímu vyšetřování za válečné zločiny, a to jak za úmyslné vyhladovění civilistů, tak za celkovou devastaci mírových oblastí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a tehdejší ministr obrany Joav Galant byli obviněni Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny.

Tento vývoj vyvolává otázky o budoucnosti regionu a o tom, jaké důsledky může mít pro vztahy mezi Izraelem a Palestinci v kontextu stále se prohlubujícího konfliktu.