Iggy Pop: Legendární vystoupení, které vzalo dech

V Dolních Vítkovicích se odehrála nezapomenutelná show Iggyho Popa, jedné z největších hvězd letošního festivalu Colours of Ostrava. Po Stingovi se stal druhým nejvýraznějším jménem a hned po příchodu na hlavní scénu strhnul mikinu, odhalujíc svalnaté, leč poznamenané tělo, které nese známky let a života na hraně. Tento divoký rocker je živoucím poselstvím minulosti.

Energií nabité vystoupení bez oddechu

Iggyho show trvala přesně hodinu a od prvního do posledního tónu nenechal diváky na pochybách, že pořád vládne. Jeho charakteristický hluboký hlas a znepokojivé kytarové riffy přilákaly pozornost publika natolik, že se zdálo, že ani nikdo nedýchal. Jedním z prvních hitů, které zahrál, byla ikoničtější skladba 'Raw Power'. Neexistuje lepší ukázka jeho hudby, i když od jejího vzniku uplynulo přes padesát let.

Živá kapela a nervózní neklid

Zvuk na festivalu byl skvělý, Iggy ve stylovém, polonahém outfitu a s obrovským řetězem na krku valil do publika zejména svižné skladby. Jednou z nejpůsobivějších chvil bylo bezesporu vystoupení staré klasiky 'I Wanna Be Your Dog'. Dlouhé roky na scéně se projevily v jeho nervózním, ale vzhledově fascinujícím vystupování.

Iggy Pop a jeho zbrusu nová generace

Místo legendárních The Stooges má dnes kolem sebe mladou doprovodnou kapelu, která vypadá jako by mohla být jeho vnuky. Jejich vizuální styl by se klidně mohl objevit v Tarantinově filmu, a právě takové spojení generací dodává Iggyho vystoupení zvláštní kouzlo.

Zaujetí a respekt i po letech

Iggy Pop, i přes svůj fyzický handicap, zůstává na pódiu neuvěřitelně energický a karismatický. Desítky let je uznáván nejen rockery a punkery, ale také milovníky popu. Je autorem krásných balad jako 'Candy' a nezapomenutelných hitů jako 'China Girl', které napsal se svým blízkým přítelem Davidem Bowiem.

Nekompromisní přesnost vystoupení

Ačkoli se na koncertě neobjevily některé z jeho nejslavnějších skladeb, jako 'Candy' nebo 'China Girl', Iggy Pop se držel zkrátka. Děčiny bez jakýchkoliv přídavků byly součástí jeho mystiky, a jakmile show skončila, zmizel ze scény jako když zavřete stránku z komiksu. Pro všechny přítomné to byl zážitek, na který se nezapomíná - podobně jako dokonalý Tarantinův film.